Summers: Nejhorší ekonomický nápad v historii Spojených států

Poslední inflační čísla byla povzbudivá, nejlepší postoj Fedu by měl být neutrální vůči tomu, kam bude třeba jít se sazbami. Na Bloombergu to uvedl ekonom Larry Summers, který se vyjádřil i ke zveřejněným plánům fiskální politiky Donalda Trumpa. Ty jsou podle ekonoma nejvíce inflační ze všech politik, které Summers za svého života viděl. Vzdáleně se dají tyto návrhy porovnat jen k politice ze začátku sedmdesátých let.

Inflaci by podle ekonoma výrazně zvedly návrhy nových cel, a to nejen u zboží, kterého by se cla přímo týkala. Důležité je podle Summerse nezapomínat na to, jaký vliv má zahraniční konkurence na celkové podnikatelské prostředí. K tomu by podle ekonoma Trumpovy návrhy výrazně omezily nabídku na trhu práce, a tudíž by zvedaly mzdovou inflaci. V neposlední řadě Trump navrhuje omezení podpory zelené energie, což by podle ekonoma vedlo k vyšším nákladům za energie.

Z pohledu nabídky i poptávky jsou tak Trumpovy návrhy „receptem na vyšší inflaci“. Centrální banka by se tak mohla ocitnout pod tlakem zvedat sazby a ve výsledku by například sazby u hypoték mohly dosáhnout 10 %. To Summers podle svých slov sám zažil, když si kupoval první dům, ale nemyslel si, že by to mohl zažít ještě jednou. A jak vnímá Trumpovy úvahy o tom, že by nahradil zdanění příjmů právě tím, co by státu vynesla nová cla?

Summers míní, že Trump nemusí tento svůj návrh myslet skutečně vážně. Pokud by tomu tak ale bylo, šlo by z makroekonomického pohledu o nejhorší nápad v celé historii Spojených států. Dolehl by na střední třídu a chudší domácnosti, které vyšší mírou nakupují mezinárodně obchodované zboží. Tedy to, kterého by se cla dotkla přímo. Takový návrh by tedy byl regresivní v tom smyslu, že by dolehl nejvíce na tuto část společnosti. „To je ale to nejmenší,“ dodal ekonom. K Velké depresi třicátých let totiž podle něj výrazně přispělo zvýšení cel, které jí předcházelo. A i kdyby nyní měly Spojené státy pokrýt cly jen polovinu výnosů generovaných daní z příjmů, musela by cla vzrůst na šestinásobek úrovně ze začátku třicátých let.

Vyšší cla by se tak projevila na konkurenceschopnosti všech amerických firem, které používají dovozy ve své výrobní vertikále a pak výsledný produkt vyváží. „Nemyslím si, že je pravděpodobné, že k tomu dojde, i kdyby Trump vyhrál,“ míní ekonom. Nicméně je podle něj důležité vnímat, o jaký plán jde.

Zdroj: Bloomberg