Poslední inflační čísla byla povzbudivá, nejlepší postoj Fedu by měl být neutrální vůči tomu, kam bude třeba jít se sazbami. Na Bloombergu to uvedl ekonom Larry Summers, který se vyjádřil i ke zveřejněným plánům fiskální politiky Donalda Trumpa. Ty jsou podle ekonoma nejvíce inflační ze všech politik, které Summers za svého života viděl. Vzdáleně se dají tyto návrhy porovnat jen k politice ze začátku sedmdesátých let.
Inflaci by podle ekonoma výrazně zvedly návrhy nových cel, a to nejen u zboží, kterého by se cla přímo týkala. Důležité je podle Summerse nezapomínat na to, jaký vliv má zahraniční konkurence na celkové podnikatelské prostředí. K tomu by podle ekonoma Trumpovy návrhy výrazně omezily nabídku na trhu práce, a tudíž by zvedaly mzdovou inflaci. V neposlední řadě Trump navrhuje omezení podpory zelené energie, což by podle ekonoma vedlo k vyšším nákladům za energie.
Z pohledu nabídky i poptávky jsou tak Trumpovy návrhy „receptem na vyšší inflaci“. Centrální banka by se tak mohla ocitnout pod tlakem zvedat sazby a ve výsledku by například sazby u hypoték mohly dosáhnout 10 %. To Summers podle svých slov sám zažil, když si kupoval první dům, ale nemyslel si, že by to mohl zažít ještě jednou. A jak vnímá Trumpovy úvahy o tom, že by nahradil zdanění příjmů právě tím, co by státu vynesla nová cla?
Summers míní, že Trump nemusí tento svůj návrh myslet skutečně vážně. Pokud by tomu tak ale bylo, šlo by z makroekonomického pohledu o nejhorší nápad v celé historii Spojených států. Dolehl by na střední třídu a chudší domácnosti, které vyšší mírou nakupují mezinárodně obchodované zboží. Tedy to, kterého by se cla dotkla přímo. Takový návrh by tedy byl regresivní v tom smyslu, že by dolehl nejvíce na tuto část společnosti. „To je ale to nejmenší,“ dodal ekonom. K Velké depresi třicátých let totiž podle něj výrazně přispělo zvýšení cel, které jí předcházelo. A i kdyby nyní měly Spojené státy pokrýt cly jen polovinu výnosů generovaných daní z příjmů, musela by cla vzrůst na šestinásobek úrovně ze začátku třicátých let.
Vyšší cla by se tak projevila na konkurenceschopnosti všech amerických firem, které používají dovozy ve své výrobní vertikále a pak výsledný produkt vyváží. „Nemyslím si, že je pravděpodobné, že k tomu dojde, i kdyby Trump vyhrál,“ míní ekonom. Nicméně je podle něj důležité vnímat, o jaký plán jde.
Zdroj: Bloomberg