Studenti historie si vzpomenou na stoletou válku, kterou mezi 14. a 15. stoletím vedla Anglie s Francií. Protože teď to vypadá, jako kdybychom se ocitli v rané fázi druhé stoleté války. Tentokrát se proti sobě postavily americké technologické firmy a Evropská komise (EK), píše komentátor Martin Peers na serveru The Information. Naráží tak na pondělní oznámení EK, že obchod s aplikacemi App Store americké společnosti porušuje nařízení Evropské unie o digitálních trzích (DMA).
"V pondělí komise otevřela novou frontu v této válce vydáním 'předběžných zjištění', podle kterých porušil nařízení o digitálních trzích, jednu z nových částí legislativy upravující fungování velkých technologických firem v Evropě. Rozhodnutí je jen začátkem toho, co by mohlo být vlnou takových rozsudků proti velkým technologických společnostem, které by zcela jistě měly posílit záruky celoživotního zaměstnání pro evropské antimonopolní právníky," napsal Peers.
Kromě Applu komise podle svého březnového sdělení vyšetřuje také americké firmy Alphabet a Meta Platforms, rovněž kvůli tomu, zda jejich podnikání je v souladu s novým unijním nařízením DMA. Mezitím EK shromažďuje informace o tom, jak pravidla dodržuje společnost .
"Pro každého, kdo ztratil přehled o spletitosti evropského antimonopolního práva – to by byli nejrozumnější lidé – EU představila DMA a doprovodný zákon o digitálních službách (DSA), aby dala Evropské komisi větší pravomoci hlídat americké technologické firmy. Evropští antimonopolní carové jsou samozřejmě americkým technologickým firmám v patách už léta – v roce 2017 vyměřili společnosti Google pokutu za porušování antimonopolních pravidel," připomíná komentátor.
Evropané nyní postupují rychleji – nařízení DMA vstoupilo v plném rozsahu v platnost na začátku března, ačkoli se o něm diskutovalo roky. Ale stále je to vícestupňový proces: pondělním rozhodnutím například začíná nová fáze, ve které se může bránit. Sankce nového unijního nařízení jsou mimořádně vysoké – až deset procent z globálních tržeb společnosti, což by v případě Applu představovalo 38 miliard dolarů (asi 880 miliard Kč). A pokud by se firma prohřešků dopouštěla opakovaně, pokuta se může dostat až na 20 procent ročních globálních tržeb.
"Je až těžké uvěřit, že by komise uplatnila maximální trest, ale pokud jde o Evropany, nelze nic vyloučit. Dává smysl, že případ Applu je podle nového nařízení první: stížnost na výrobce iPhonů je možná ta nejsilnější, jakou má regulátor na kteroukoli z firem. Zaměřuje se na pravidla App Store společnosti , konkrétně na ta, která diktují, jak mohou vývojáři informovat spotřebitele o způsobech, jak platit za to, co si koupí v aplikaci, aniž by použili platební metodu společnosti ," poznamenal Peers.
Apple svá pravidla obhajuje už roky na fórech po celém světě – jsou také součástí americké antimonopolní žaloby podané proti Applu v březnu. Změny, které v lednu zapracoval do pravidel fungování obchodu App Store, aby reagoval na DMA, pravděpodobně všechno jen zhoršily. Zatímco tyto změny umožnily vznik alternativních trhů s aplikacemi, firma současně zavedla nové poplatky, o kterých Evropané v pondělí uvedli, že zkoumají, zda jsou v souladu s novým unijním nařízením.
Apple tvrdí, že jeho pravidla jsou jednoduše navržena tak, aby chránila bezpečnost uživatelů, i když skutečným důvodem jsou jistě peníze, které App Store přináší a o kterých se komentátor domnívá, že jsou pro zisk Applu mnohem důležitější, než je zřejmé z veřejně dostupných finančních výkazů Applu. "Z tohoto důvodu proti tomu bude zřejmě bojovat, dokud to půjde. A pro evropské regulační orgány je taková věc jejich raison d’etre. Neustoupí," uzavírá komentátor.