Čekání na “světlo na konci tunelu” se v evropském průmyslu protahuje. Průmyslový index PMI v eurozóně spadl na nejnižší úrovně za posledních devět měsíců (-44,8 bodu) a ukazuje na pokračující pokles těžce zkoušené části evropské ekonomiky. Podobné zhoršení hlásí i zářijové průzkumy z USA a Japonska a zdá se, že průmysl si vybírá slabší chvilku globálně - nejde tolik o strukturální problém evropského průmyslu jako takového, ale o pokračující globální útlum v poptávce po průmyslovém zboží. To je však slabá útěcha, protože pro Evropu jsou průmyslové exporty daleko důležitější než pro zbytek vyspělého světa - Evropa má přes pokračující sestup stále více než 16% podíl na globálních vývozech, zatímco USA pouze necelých 10 % (Japonsko 3 %). Navíc včerejší podnikatelské nálady ukázaly, že se v Evropě zhoršila viditelně i situace v segmentu služeb - jejich výkon se po konci Olympijských her výrazně snížil zejména ve Francii.
Velmi slabá čísla však hlásí zejména Německo, kde nálada v průmyslu spadla na roční minima (40,3 bodu) a těžko hledat cokoliv pozitivního, a kdyby ECB četla jenom tuto zprávu, snižuje pravděpodobně úrokové sazby daleko rychleji. Německé podniky hlásí výraznější úbytek nových zakázek nejen v důsledku slabé zahraniční poptávky, ale také kvůli poklesu domácích investic - reflektujících již zpětně špatné ekonomické vyhlídky. Současně rychle klesá objem rozdělané práce, zrychlují se dodací lhůty a roste výrazně ochota propouštět zaměstnance. Ve výsledku také viditelně klesají inflační tlaky v německém průmyslu. Je třeba si sice uvědomit, že PMI jsou měkkým indikátorem, a tvrdá německá data (v čele s průmyslem a HDP) v minulosti ne vždy přesně kopírovala dynamiku podnikatelských průzkumů. Základní směr však zpravidla určila dobře, a ten zjevně na začátku podzimu stále není vůbec příznivý.
To vše nejsou příliš dobré zprávy pro Česko, kde oživení probíhá prozatím jen velmi pozvolna a je tažené zejména růstem reálných výdajů domácností - exportně zaměřený průmysl viditelně zaostává a jeho klopýtání bylo hlavním důvodem, proč jsme letošní růst postupně revidovali dolů (aktuálně na 1 % v roce 2024). A ve světle slabých průmyslových PMI dnes pravděpodobně nelze čekat nic pozitivního ani od konjunkturálních ukazatelů ČSÚ.
*** TRHY ***
Koruna
Velmi slabá čísla z německé ekonomiky (viz úvodník) se podepsala negativně i na české koruně. Česká měna se z blízkosti 25,00 EUR/CZK dostala během pondělního obchodování až do okolí 25,15 EUR/CZK.
Dnešní konjunkturální ukazatele z ČSÚ asi českou korunu dvakrát nepotěší, i když po včerejších evropských PMI to pravděpodobně nebude velké překvapení a koruna bude spíše vyčkávat na čtvrteční zasedání ČNB.
Eurodolar
Eurodolar utrpěl během včerejší seance ztráty, které mu přinesly výsledky podnikatelských nálad v eurozóně. Indexy PMI se totiž propadly do pásma kontrakce (kompozitní index za celou unii na 48,9 bodu). Eurové sazby tak na krátko výrazně propadly, což eurodolar stlačilo pod 1,11. Nicméně pokračující holubičí rétorika Fedu dolaru neprospívá, a tak na dlouhodobější zisky není zatím prostor.
I dnes bude v popředí podnikatelská nálada v eurozóně - konkrétně index Ifo z Německa. Depresivní čtení a la včerejší PMI se mohou opakovat (ale také nemusí). Taktéž je třeba brát v úvahu i pokračující komunikaci ze strany centrálních bankéřů - primárně pak ECB.
Regionální Forex
Maďarská centrální banka by dnes odpoledne měla pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Základní sazba MNB by měla poklesnout z 6,75 % na 6,50 %. MNB by v tomto kroku měla zohlednit nejen novou prognózu ale především příznivý vývoj aktuální inflace, stabilní forint i vnější prostředí, kdy hlavní centrální banky v čele s Fedem pokračují v cyklu uvolňování měnové politiky. Pro forint bude asi nejdůležitější tiskovka viceprezidenta MNB Virága, která může naznačit, kde chce MNB být se sazbami na konci roku (my je vidíme na úrovni 6 %).