Ekonomická důvěra v říjnu po silnějším růstu v předešlém měsíci vesměs stagnovala (velmi nepatrně poklesla), s tím, že u spotřebitelů se situace dále zlepšila, zatímco u podnikatelů naopak (graf 1). V podnikatelské sféře byl však vývoj různorodý, zatímco v průmyslu a stavebnictví se důvěra mírně zlepšila, silnější pokles zaznamenal maloobchod a také služby. Celkově se důvěra domácností dostala na příznivější úroveň z poloviny letošního roku, ačkoli celkově setrvává oproti období let 2014-2019 utlumená. V případě podniků se celkové důvěra nachází v posledních dvou letech na obdobných hodnotách, oproti předcovidovým letům je však nižší jen mírně. Podnikatelé v říjnu hodnotí jako nejvýznamnější barieru růstu nedostatečnou poptávku, tento faktor se v posledním čtvrtletí zvýšil jak u služeb, tak stavebnictví, a v průmyslu setrvává nadále vysoký, jako větší bariéru růstu oproti červenci firmy vnímají i trh práce a nedostatek vhodné pracovní síly.
Domácnosti:
Důvěra domácností po rychlém zlepšování začátkem roku začala od května klesat a zářijové číslo tak ukončilo 4 měsíce jejího poklesu. Ačkoli růst důvěry v září byl jen kosmetický, v říjnu přišlo zvýšení silnější a důvěra domácností se tak dostala na ty vyšší úrovně letošního roku. Domácnosti jsou více optimistické ohledně budoucí ekonomické situace i své vlastní finanční situace. Zvýšila se ochota domácností spořit, což je také pozitivní signál ohledně zlepšující se příjmové situace, jelikož domácností mají prostředky navíc, které mohou uspořit. Ačkoli se tak důvěra domácností po slabším létě zlepšila a dostala se nad svůj dlouhodobý průměr, ve srovnání s obdobím 2014-2019 je stále utlumená a přetrvává zde tak prostor pro její další zlepšování (graf 2).
Podniky:
V případě podniků důvěra v říjnu nepatrně poklesla poté, co v září plošně rostla. Ve všech sledovaných segmentech kromě maloobchodu se nachází nad svým jednoletým průměrem. Právě v maloobchodu se důvěra v říjnu zhoršila nejvýrazněji, a to v důsledku slabšího očekávání v příštích 3 měsících. Důvěra poklesla rovněž ve službách, zde však vinou současného horšího hodnocení ekonomické situace, zatímco výhled do budoucna se ve službách oproti září zlepšil. Ve stavebnictví se situace mírně zlepšila, a to zejména z titulu příznivějšího výhledu do budoucna. V průmyslu důvěra vesměs stagnovala a nepatrně se zlepšil výhled na výrobu v příštích měsících (graf 2).
Bariéry růstu:
Ve srovnání s červencem se ve službách i stavebnictví zvýšil faktor „nedostatečné poptávky“ brzdící další růst, u průmyslu setrval na vysoké úrovni, ačkoli se nepatrně snížil (graf 3).Firmy opět vnímají jako větší bariéru růstu trh práce a chybějící vhodnou pracovní sílu (graf 4), což je trochu překvapující vývoj v kontextu pozorovaného ochlazování trhu práce. V průmyslu je však nedostatek zaměstnanců až třetí nejvýznamnější brzda růstu, prvním je nedostatečná poptávka a druhým pak opět rostoucí potíže s nedostatkem materiálů (graf 5).
Říjnové indikátory důvěry sice naznačují pokračující problémy na poptávkové straně, které trápí podnikatelský sektor, v případě domácností však opatrně naznačují možný obrat po slabším vývoji v průběhu letních měsíců, který by mohl přinést silnější spotřebu domácností, která doposud zaostávala za očekáváním. Stále však platí, že ekonomický vývoj v posledních měsících spíše zaostal za odhady a nové podzimní ekonomické prognózy tak budou patrně revidovat očekávaný růst pro příští rok směrem dolů oproti původním odhadům, které počítaly s růstem kolem 2,5 %.