Aktualizováno Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Na tiskové konferenci to dnes oznámil předák CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má mimo jiné z půlbilionového investičního fondu přesunout 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) do fondu na boj s klimatickými změnami. CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
CDU/CSU únorové předčasné parlamentní volby vyhrála a k jednání o sestavení koaliční vlády přizvala sociální demokraty. V sondážních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Shodly se také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč), z nějž by se v příštích 12 letech financovaly opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol.
Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebují dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu, kterou nemají v novém ani starém složení. Ucházeli se proto o podporu strany Zelených, s níž chtějí schválit opatření ještě ve starém složení parlamentu. Ve čtvrtek se o obou návrzích debatovalo na mimořádné schůzi, Zelení je ale tehdy ještě odmítli podpořit.
Podle Merze se po dalších jednáních podařilo dosáhnout kompromisu. Na jeho základě poputuje místo původně zamýšlených 50 miliard na investice do opatření pro boj s klimatickými změnami 100 miliard eur. Zelení také dosáhli toho, že peníze z investičního fondu budou označeny jako "dodatečné", tedy že nebude možné jimi financovat už existující investiční projekty, ale jen projekty nové.
Obranné výdaje budou podle dohody po ustanovení dluhové brzdy spadat jen do procenta hrubého domácího produktu (HDP) - v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček. Podle Merze budou kromě obranných výdajů na přání Zelených z dluhové brzdy výslovně vyjmuty i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na "podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem", což je zjevný odkaz na Ukrajinu.
Merz uvedl, že dohoda na financování obranných výdajů je "jasným poselstvím směrem k našim partnerům a přátelům, ale i k našim protivníkům, nepřátelům naší svobody". Také spolupředseda SPD Lars Klingbeil řekl, že balík je "důležitým signálem pro Evropu, Ukrajinu, (ruského prezidenta) Vladimira Putina i (amerického prezidenta) Donalda Trumpa". Merz dodal, že předpokládá, že končící vláda kancléře Olafa Scholze nyní uvolní tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, o nichž se debatovalo od počátku roku.
Na úterý je plánovaná mimořádná schůze sněmu, na níž bude balík podle všeho schválen dvoutřetinovou většinou. Sněm se sejde stejně jako ve čtvrtek ještě ve složení, které vzešlo z voleb v roce 2021. Nový sněm vzešlý z únorových voleb se ustaví až 25. března. V něm budou mít strany z pravého a levého okraje - Alternativa pro Německo (AfD) a Levice - takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude ještě výrazně složitější.
Opoziční strany AfD a Levice podaly proti konání mimořádných schůzí stížnosti k ústavnímu soudu. Podle nich je schvalování tak zásadních opatření ve starém složení parlamentu neústavní a prohlubuje nedůvěru obyvatel k politice. Soud je dnes odmítl jako neodůvodněné. Podle něj končí pravomoci starého sněmu až svoláním nového. Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu.
Po Spolkovém sněmu bude muset balík schválit i druhá komora parlamentu, Spolková rada, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí. Z půlbilionového balíku na investice mají země slíbeno 100 milionů eur. Také ve Spolkové radě je třeba dosáhnout dvoutřetinové většiny. CDU/CSU, SPD a Zelení budou muset na svou stranu získat ještě některou z dalších stran, které se podílí na zemských vládách. To jsou liberální FDP, levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a Levice a konzervativní Svobodní voliči (FW). Největší šance, že se je podaří přesvědčit, aby návrhy podpořila, vidí německá média u strany FW, která se s CSU podílí na vládě v Bavorsku.