CNBC poukazuje na oslabování kurzu amerického dolaru a stagnaci akciového trhu v USA v době, kdy trhy zahraniční připisují zisky. Ruchir Sharma z Rockefeller International k tomu uvedl, že „koncept americké výjimečnosti dosáhl proporcí, které připomínají bublinu.“ On sám například během své kariéry nikdy nezaznamenal situaci, kdy by americké trhy byly „tak nadvážené a tak předražené jako nyní“.
Sharma míní, že nyní začíná zmíněná bublina splaskávat. Oslabování dolaru je podle něj dáno i tím, že podle některých měřítek byla americká měna nejpředraženější za posledních několik desítek let. K propíchnutí bubliny pak podle experta přispívá fakt, že v USA končí období nepřiměřeně vysokých vládních výdajů, které výrazně stimulovaly hospodářskou aktivitu. Zbytek světa pak reaguje na Trumpovu politiku tím, že dělá kroky, „které měl udělat už dávno i bez Trumpa.“
Podle Sharmy tak dochází ve světě k velkému obratu, kdy země „od Německa po Čínu“ přicházejí s reformami a změnami, které by měly pomoci jejich hospodářství. Jako příklad expert uvedl právě Německo, které mění svou fiskální politiku a chce investovat do infrastruktury. „Snad dojde i na nabídkovou stranu ekonomiky,“ dodal Sharma s tím, že „bez Trumpa by k něčemu takovému ale nedocházelo“. Podobné změny přicházejí i v Číně, kde podle Sharmy došlo na straně vlády k obrovské změně v přístupu k soukromému sektoru. „Pochopili, že potřebují, aby tento sektor fungoval dobře.“
Sharma v souvislosti se současným vývojem připomněl, že v předchozích letech do USA přitekl velký objem zahraničního kapitálu. Tento vývoj šel ruku v ruce s tím, že po dlouhou řadu let si americké akciové trhy vedly lépe než trhy v zahraničí. Na této rovině se nyní situace obrací a podle experta by mohly zahraniční trhy i v následujících letech generovat vyšší návratnost než ty americké. A tudíž by se měla uzavírat i mezera mezi tím, jak vysoký podíl mají Spojené státy na celkové kapitalizaci globálních akciových trhů a jak velký podíl má jejich ekonomika na té celosvětové. První číslo se totiž blížilo 70 %, zatímco druhé je na úrovni 20 %. Tento „seismický posun“ je přitom na svém začátku, míní Sharma.
Jan Hatzius z k současnému dění na CNBC uvedl, že cla pravděpodobně sníží krátkodobější tempo růstu americké ekonomiky a naopak zvýší inflační tlaky. Bude ale záležet na tom, jak vysoká cla budou nakonec zaváděna. Pro první čtvrtletí letošního roku banka odhaduje růst na 1,6 %. Ukazatele jako například model od Fedu z Atlanty podle něj pravděpodobně nadhodnocují míru slabosti amerického hospodářství. Ani trh práce podle ekonoma nevykazuje známky, které by v něm budily obavy. A přes slábnoucí růst a vyšší inflační tlaky by v současném kontextu ani nepoužíval výraz stagflace, i když jde o posun tímto směrem. Sazby Fedu se pak stále nacházejí nad většinou odhadů sazeb neutrálních, a co je důležitější, finanční podmínky jsou také pravděpodobně stále uvolněné. I to podle ekonoma naznačuje, že „Fed v dohledné době pravděpodobně nebude nic dělat“.
Zdroj: CNBC