ČEZ rozhodne o dividendě, Teherán hrozí uzavřením Hormuzu a futures v červeném

Valná hromada ČEZ dnes rozhoduje o výplatě dividendy ve výši 47 Kč na akcii, což by znamenalo celkovou výplatu 25,3 miliardy Kč. Zároveň se očekává, že ČNB ponechá ve středu základní úrokovou sazbu na 3,5 %. Mezinárodní napětí roste po útoku USA na íránská jaderná zařízení a Írán zvažuje uzavření Hormuzského průlivu, což by mohlo výrazně zvýšit ceny ropy. Apple a Meta projevily zájem o AI startup Perplexity a britský trh s luxusními nemovitostmi čelí propadu kvůli zvýšení daní.

Futures na evropské akciové indexy: Euro Stoxx 50 -0,7 %, FTSE 100 -0,5 % a DAX -0,7 %. Futures na americké akciové indexy: Dow Jones mini -0,3 % S&P 500 mini -0,2 % a Nasdaq 100 mini -0,2 %

Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Představenstvo společnosti na jaře navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 47 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 25,3 miliardy korun. V případě schválení návrhu ČEZ by stát jako většinový akcionář měl dostat přes 17,6 miliardy Kč. Rozhodující slovo bude mít valná hromada. Loni ČEZ vyplácel z očištěného zisku dividendu ve výši 52 korun za akcii. Celkově mezi akcionáře rozdělil 28 miliard korun, přičemž přes 19 miliard korun z toho dostal stát.

Letošní návrh představenstva je na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Stejný poměr výplaty navrhlo vedení energetické skupiny i v předchozích dvou letech. Zatímco loni byl návrh představenstva schválen, v roce 2023 akcionáři odsouhlasili protinávrh od ministerstva financí na vyplacení 100 procent z očištěného zisku. Letos se ministerstvo financí, které stát v roli akcionáře zastupuje, k návrhu dividendy nevyjádřilo. Při konání valné hromady už možnost podání protinávrhu k dividendě není.

Bankovní rada České národní banky na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, a naznačují to i poslední výroky členů bankovní rady. Podle expertů je možné, že do konce roku ještě bankovní rada ke snížení sazeb přistoupí, tato možnost je ale podle nich otevřená s ohledem na další vývoj ekonomiky.

Spojené státy v noci na neděli bombardovaly tři hlavní íránská jaderná zařízení. Tím výrazně eskalovaly konflikt na Blízkém východě. V 37hodinové operaci Midnight Hammer, byly použity mj. „neviditelné“ bombardéry B-2 či rakety Tomahawk. Teherán uvedl, že si vyhradí všechny možnosti obrany. Izrael rovněž nejeví žádné známky polevení.

V Teheránu se rozhoduje o uzavření Hormuzského průlivu, kudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Podle íránské televize Press TV, na kterou se odvolává agentura Reuters, opatření již schválil íránský parlament. Konečné rozhodnutí musí učinit íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti.

Vyhlídka na narušení Hormuzského průlivu Íránem připravuje obchodníky s ropou na prudký nárůst cen. Referenční cena ropy WTI by v případě zablokování průlivu překročila 100 dolarů, uvedla agentura Bloomberg Intelligence. Zatím se ropa WTI obchoduje za 75,12 USD/barel a ropa Brent za 78,34 USD/barel.

Vedoucí pracovníci společnosti Apple vedli interní diskuse o možném podání nabídky na koupi startupu zabývajícím se umělou inteligencí Perplexity, když potřebují větší množství talentů a technologií, uvádějí známé zdroje. O společnost se zajímala i společnost Meta, ale obě strany se nedokázaly dohodnout.

Zvýšení daní ve Spojeném království narušuje plány superbohatých kupců domů. Prodávající tak snižují ceny a obchody trvají déle, pokud vůbec k nim dojde. Některé luxusní komplexy jsou částečně prázdné. Jen tento měsíc snížila aukční síň Sotheby's cenu penthousu v Mayfairu z 85 milionů liber na 68 milionů liber. Původně byl uveden na trh za zhruba 100 milionů liber. Škody způsobila řada zvýšení daní zaměřených jak na luxusní nemovitosti, tak na bohatou elitu města a ještě je umocnily rány způsobené Brexitem a sankcemi vůči ruským financím.