Index cen výrobců v USA nečekaně roste. Futures na americké akcie jsou v červeném

Není třeba hned malovat čerta na zeď, když realita je skoro 4x horší než předpoklad (+350%). Však jde jen o prvotní čísla. Navíc nedávné několikaměsíční džonglování s celními sazbami v desítkách i stovkách procent nahoru dolů (spíš nahoru) poněkud otupily smyslové vnímání kdekoho. /// Jako důležitější než ´o kolik vzrostl index cen výrobců´ se jeví tato logická posloupnost: index cen výrobců ZPRAVIDLA PŘEDURČUJE SMĚR pohybu inflace u spotřebitelských cen. (Vyjma případů, kdy erár dotacemi uleví peněžence spotřebitele, byť za účelem zvýšení dluhu, např.jako Fiala na energie každé české rodině.) /// Vysoké úrokové sazby tlumí žraločí apetit a dokáží oddělit ty výjimečně dobré PRODUKTY od těch průměrných (zrno od plev). Trošku je tato logická souvztažnost degradována, již lze říct, trvalým protěžováním systému FIREMNÍCH oligopolů. Efektem tohoto přezírání pravidel volné soutěže je to, že zatímco hi-tech firmy si mohou pro SOLIDNÍ dividendu dovolit klidně sazbu 10% p.a., spotřebitel si nemůže dovolit sazbu vyšší než je reálná inflace; každý ekonom ví, že reálná inflace je vyšší než ta úřední (protože zpoždění). /// FED spolu s Trumpetkou zjevně hrají EKONOMICKÉ DIVADLO a uvázli ve spirále příčin a důsledků. Pro SNÍŽENÍ ERÁRNÍCH DLUHŮ (Trumetkův cíl) je VYŠŠÍ INFLACE přímo POŽEHNÁNÍM, ale pro spotřebitele existenčním rizikem. Zdá se, že FED s U.S.vládou rozehráli nejvyšší hru - kolik toho průměrný spotřebitel unese. (A za tím účelem současně drancují zbytek světa protekcionismem co kdo JEŠTĚ ZVLÁDNE, stejně jako drtí vlastní spotřebitele, kteří údajně jsou pro jejich ekonomikuje klíčovým hnacím motorem.) /// Last but not least: eráry worldwide zabředly díky soupeření o tržní podíly na ekonomice světa natolik, že DOSLOVA KRMÍ potenciál inflace horem dolem jako svatomartinskou husu. Je to dům z karet.