Bublinu jde určit až ze zpětného pohledu, tedy když praskne. Už nyní je však zřejmé, že v současné době existuje u samotného používání výrazu „bublina na umělé inteligenci“. Pro CNBC to řekl Adrian Cox z Research Institute. Poté upřesnil, že v září podle některých ukazatelů klesly obavy z jejího nafukování. To ale může být negativním indikátorem.
Cox hovořil o tom, že právě klesající obavy z bubliny mohou být známkou jejího skutečného nafukování. Pokud naopak na trhu přetrvává určitá skepse a obavy, jde o mechanismy bránící vzniku bublin. Opodstatněné pak mohou být podle experta obavy z toho, zda všechny investice do umělé inteligence dosáhnou odpovídající návratnosti. Podobné je to s vysokými valuacemi, které lze pozorovat nejen u obchodovaných společností, ale i u těch neobchodovaných na základě toho, za jakých podmínek jsou schopny získat nový kapitál.
Na druhou stranu ale valuace na americkém akciovém trhu stále nedosahují úrovní, na kterých se nacházely během internetové bubliny. Rozdíl je i v tom, že nyní řada společností zaměřujících se na umělou inteligenci a investice do ní generuje vysoký tok hotovosti. Ke konci devadesátých let se naopak na trhu obchodovalo s řadou firem, které byly nově založené a negenerovaly žádné zisky a cash flow.
K tomu stratég poukázal na rozdíly v cenách zlata. Nyní jsou totiž hodně vysoko, zatímco během internetové bubliny se držely na nízkých úrovních. Tento rozdíl může naznačovat, že v současnosti, na rozdíl od tehdejší doby, panují určité obavy a averze k riziku, což by mělo působit jako prevence nafukování bubliny.
„Bubliny praskají, dříve či později. Víme také, že během jejich růstu se dostavují korekce. Nasdaq během nafukování internetové bubliny devětkrát oslabil o více než 10 %,“ připomněl expert. Andrew Obin z BofA Securities pak na CNBC hovořil o tom, jak umělá inteligence a investice do ní mění i „starou ekonomiku“ včetně fungování společností jako , , , Parker nebo Rockwell. Výkon datových center je podle něj nyní v průměru desetkrát větší, než tomu bývalo dříve. To mimo jiné znamená, že v nich nefungují staré typy chladících systémů, používá se jiné elektrické napětí a tak dále.“
Obin hovořil o tom, že nyní je věnována mnohem větší pozornost bezpečnosti systémů ve vztahu k riziku poškození čipů. Pokud totiž v současné době dojde například k selhání v chlazení, škody na čipech by mohly být mnohem větší než v minulosti. Nejde tedy jen o to, s jakými čipy přijde , ale i o pokrok v doprovodných a podpůrných technologiích. „Bez nich nebude plán společnosti fungovat, míní expert.
Dan Greenhaus ze Solus Alternative Asset Management pak na CNBC mluvil o dominanci tématu umělé inteligence na americkém akciovém trhu. Podle něj je ale nyní vhodné zaměřit se na „třetí vrstvu“ společností, které se orientují na AI. První vrstvou jsou přitom společnosti jako , do druhé řadí například Vistru. Ty všechny jsou již dobře známy, je proto dobré hledat takové, které ještě nemají plnou pozornost investorů. Společnosti jako podle experta otevřeně přiznávají možnost, že to s investicemi do AI přeženou. Ovšem v tuto chvíli nějaké „trhliny“ na trhu ve vztahu k investicím do AI nevidí.