komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se v listopadu zvýšily o 0,5% a meziroční inflace tak vystoupala z říjnových 0,4% na 1,0%. Za listopadovým skokem cenové hladiny stojí téměř výhradně výrazné zdražení potravin. Kromě zdražení pečiva kvůli vyšším cenám mouky a sezónnímu růstu cen brambor se v cenách potravin mohlo částečně projevit zrušení deseti- a dvacetihaléřových mincí. Nicméně, zdá se, že efekt tohoto opatření na inflaci byl velmi nízký.
V rámci potravin se nejvíce zvyšovaly ceny pekárenských výrobků. Běžné pečivo podražilo o 30,5%, chléb téměř o 11%. V dvouciferném procentním zvyšování cen pokračovaly brambory. V listopadu přidaly dalších 20%. Čerstvá zelenina po říjnovém růstu cen o 4,5%, tentokrát přidala dalších 5,1%. Po čtyřech měsících se ovšem zastavil růst cen masa, především díky stagnaci cen drůbeže a poklesu cen vepřového.
Z ostatních skupin spotřebního koše ovlivnil znatelněji celkovou cenovou hladinu již jen pokračující pokles cen pohonných hmot. Po říjnovém poklesu o 0,9% zlevnily pohonné hmoty o dalších 0,6%.
Díky dražším rohlíkům a chlebu vyskočila inflace k jednomu procentu, což je nejvíce za posledních 17 měsíců. V blízkosti této úrovně se patrně udrží i v závěru letošního roku. Již v lednu nás čeká první vlna inflační bouře v souvislosti se změnami sazeb spotřebních daní, přesunech ze snížené do základní sazby DPH a změnou regulovaných cen. Další "daňový" impuls dostane inflace v květnu a v druhé polovině příštího roku by měla inflace překročit tři procenta.
Překvapivý pohled ovšem nabízí inflace měřená indexem korigované inflace bez pohonných hmot, kterou používáme, podobně jako ČNB, jako indikátor jádrové inflace v ČR. Meziroční inflace měřená tímto indexem podle našeho výpočtu klesla z říjnových 0,1% na 0,0%, což představuje historicky nejnižší hodnotu v ČR. Ve statistickém slova smyslu se inflace v listopadu definitivně vymanila z dosahu deflace, z makroekonomického pohledu se ovšem právě v listopadu poprvé spotřebitelské ceny dostaly na rozhraní inflace a deflace. Co to znamená? Pravděpodobnost, že ještě několik měsíců zůstanou úrokové sazby na současné úrovni. Jádrová inflace by se měla již od příštího měsíce pomalu opět zvyšovat. V horizontu účinnosti nástrojů měnové politiky by se ovšem měla udržet pod dvěma procenty. Celková inflace by po vzedmutí v příštím roce měla v první polovině roku 2005 klesnout ke spodní hranici cílového intervalu.
David Marek