Poté, co jsme ukázali hlavní vztahy mezi podíly na trhu co se týče počtu zákazníků a velikosti tržeb, zaměříme se na velikost EBITDA – zisku před úroky, odpisy, daněmi. Tento slouží jako aproximace cash-flow produkovaného aktivy společnosti a tudíž již blízce naznačuje její úspěšnost z finančního a investičního hlediska.
Jako rámec uveďme, že absolutní velikost EBITDA je obecně dána průměrnou cenou jednotky produktu (služby), velikostí průměrného operačního nákladů na její produkci a samozřejmě počtem vyprodukovaných (obsloužených) jednotek. EBITDA marže pak poměrem průměrné ceny a průměrného nákladu.
V případě mobilních operátorů můžeme za množství považovat např. počet provolaných minut, či počet uživatelů (tj. počet „obsloužených“ zákazníků za období – zde se pak BLARPU stává jednotkovou "cenou" této služby). Pohledů na „vyprodukované“ množství ovšem v případě tohoto odvětví může být ještě více.
Podíl na celkovém EBITDA produkovaném v odvětví, tj. zhruba jaké celkové cash flow vyprodukovala aktiva společností v odvětví, je tedy dán velikostí tržeb jednotlivých operátorů (např. počet jejich klientů * BLARPU) a jejich EBITDA marží (dána velikostí BLARPU a velikostí nákladu na služby pro jednoho klienta za periodu). Následující graf ukazuje vývoj podílu na EBITDA v odvětví u jednotlivých operátorů, jako druhý je pro ilustraci znovu uveden graf podílu na tržbách:
Zdroj: Operátoři, Patria Finance
Z grafů je patrná dominance Eurotelu co se týče jeho schopnosti generovat EBITDA – zatímco jeho podíl na tržbách je na úrovni 46%, jeho podíl na EBITDA je na 52.5%. Tento pozitivní rozdíl je dán jednak (i) jeho vysokým příjmem na jednoho zákazníka (mírně podprůměrný podíl tarifních zákazníků je více než kompenzován jejich kvalitou co se týče jejich průměrných výdajů za poskytované služby - viz minulé články) a (ii) jeho celkovou provozní efektivností.
Oskar oproti podílu na tržbách (podíl na tržbách 16% vs. 12% na počtu zákazníků) zde ztrácí, což je z velké části dáno velkým rozdílem mezi tím, v jaké fázi rozvoje tato společnost je ve srovnání se zbylými operátory.
V této souvislosti je zajímavé se podívat na to, jak to vypadalo s Eurotelem a T-Mobile CR, když měli přibližně tolik klientů, jako má nyní Oskar – EBITDA marže Eurotelu na úrovni 40%, T-Mobile CR na úrovni 30% - a to je zhruba úroveň ke které se Oskar blíží v QII 2003 (samozřejmě je zde určitý vliv sezónnosti). Toto jasně demonstruje o co náročnější je dosáhnout úrovně ziskovosti na průměru odvětví při pozdním vstupu do něj, když velká část trhu je již rozdělena, včetně jeho nejatraktivnějších částí (náklad na přerozdělení v prospěch určitého operátora je jistě větší, než získání nového zákazníka) a jeho celkový růst je značně zpomalen.
T-Mobile CR měl horší podíl na trhu co se týče tržeb, než co se týče počtu zákazníků, což indikuje jeho horší průměrný příjem na zákazníka ve srovnání s ostatními operátory. Jeho EBITDA je, co se týče celkového podílu na trhu, zhruba na úrovni jeho podílu na nominálních tržbách.
Následující graf z jiného pohledu demonstruje výše uvedené – co se týče EBITDA marže dominuje Eurotel, Oskar dosahuje znatelně nižší ziskovosti než je tomu u ostatních dvou operátorů, ale tuto úroveň postupně dotahuje. To je z velké části reflexí jeho rostoucího počtu klientů, který poskytuje rozšiřující se základnu pro fixní náklady a zefektivnění provozu na jednoho klienta a pozitivního vývoje jeho tržeb na zákazníka (jak z hlediska absolutní hodnoty, tak relativně k ostatním operátorům, což je zejména výsledkem jeho výborného poměru post-paid/pre-paid – viz minulé články):
Zdroj: Operátoři, Patria Finance
Na základě výše uvedeného, včetně předešlých článků, by již mělo být poměrně jasné, jaká je pozice jednotlivých operátorů na domácím trhu, i náhled na trend vývoje (hodnoceno převážně z finančního hlediska). V následujícím článku se zamyslíme nad možnými příčinami současného stavu a jejich dalšími možnými důsledky.
Jiří Soustružník
Předchozí díly ze série o mobilním trhu v ČR:
Mobilní trh v České Republice (III): Proč má jeden víc?
Mobilní trh v České Republice (II): Kdo má víc?
Mobilní trh v České Republice (I): Rozděl a …