Hrubý domácí produkt se v Japonsku ve třetím čtvrtletí snížil o 0,5 % především zásluhou 1,7% poklesu spotřebitelské poptávky. Současně statistika revidovala tempo poklesu japonské ekonomiky ve druhém kvartále t.r. z původních –0,7 % na –1,2 %.
Japonsko již potřetí v poslední dekádě zápasí s recesí. Rekordní nezaměstnanost (5,4 %) tlumí spotřebitelskou poptávku (podílející se z 55 % na tvorbě japonského HDP) a globální hospodářské ochlazení podlamuje exportní výkonnost. Vláda i finanční analytici jsou připraveni na to, že po poklesu HDP o předpokládaných 0,9 % v probíhajícím fiskálním roce bude muset druhá největší ekonomika světa žít s recesí i po většinu roku příštího.
Premiér Kojzumi ani guvernér japonské centrální banky, Bank of Japan, Hajami nemají přitom v rukou dostatek nástrojů, aby mohli nástup ekonomického oživení výrazněji urychlit. Kojzumi prohlásil, že bude usilovat o změnu politiky vládních výdajů a o odpis špatných úvěrů bankami, neboť v tom vidí jedinou, třeba i krátkodobě bolestivou, cestu k oživení národního hospodářství. Hajami, který v březnu snížil klíčovou overnight úrokovou sazbu Bank of Japan z 0,25 % na nulu, hrne na peněžní trh biliony jenů v zatím neúspěšném pokusu zvrátit pětiletý pokles poskytovaných úvěrů. Japonské banky přitom udržují zápůjční sazby pod úrovní jednoho procenta již déle než pět let.
Příčiny probíhající japonské recese sahají až k „ekonomické bublině“, která se nafoukla v 80. letech 20. století a praskla na počátku let 90. Akciový index Nikkei 225 ztratil tři čtvrtiny své maximální hodnoty a ceny půdy se propadly rovněž o 75 %. Společnosti, které se kdysi zadlužily oproti vlastnictví akcií nebo půdy nedokázaly později své závazky vyrovnat a zatížily banky nejen zhruba 151 biliony jenů špatných úvěrů, ale také značně zúženým prostorem pro poskytování nových kreditů.
Vzhledem k tomu, že ani desetiletí investic směrovaných do rozvoje veřejného sektoru nedokázalo ekonomiku země vycházejícího slunce dostatečně oživit. Není divu, že Japonsko zůstává konfrontováno se zadlužeností ve výši 666 biliónů jenů, nejvyšší v hospodářsky vyspělém světě. Návrat do recese sotva dva roky poté, co se země vynořila z předchozí, se pravděpodobně odrazí ve zhoršení indexu podnikatelské důvěry, který bude publikován příští týden. Podle analytiků klesne hlavní index důvěry zjišťovaný mezi velkými zpracovateli až na –44, což by byla jeho nejnižší hodnota od března 1999.
Martin Kupka