Organizace OPEC se na své včerejší schůzce rozhodla odložit snížení své produkce ropy o 1,5 mil. barelů denně až na začátek příštího roku, ač se hovořilo o tom, že by tak mohla učinit okamžitě vzhledem k poklesu cen ropy. Příčinou odkladu je neochota zemí stojících mimo kartel OPEC spolupracovat na snížení dodávek na trh. Rusko nabídlo jen redukci o symbolických 30 tisíc barelů denně, což je 0,4% celkové ruské těžby ropy (Rusko denně těží zhruba 7,1 mil. barelů denně). Norsko odmítlo snížení produkce. Možnost spolupráce se rýsuje pouze u Mexika. Avizované lednové snížení je podmíněno tím, že nečlenské země sníží svou denní produkci celkem o 500 tisíc barelů. OPEC se tak díky neochotě ostatních zemí dostal do konfliktu zájmů. Současné produkční kvóty neumožňují zastavit pokles cen ropy, při jednostranném snížení své produkce by však kartel ztrácel svou pozici na trhu.
OPEC si v loňském roce stanovil pro cenu ropy (koš OPEC složený ze sedmi druhů ropy) cílový interval 22 - 28 USD/barel. Aby udržel cenu tohoto koše ve stanoveném intervalu, přikročil OPEC letos již třikrát ke snížení své produkce, naposledy 1. září. Na začátku roku činil produkční limit kartelu 26,7 mil. barelů denně. Současný limit je stanoven na 23,2 mil. barelů denně.
Dnes se cena koše pohybuje na úrovni 19,23 USD/barel. Jednou z příčin je nedisciplinovanost členských zemí, neboť současný denní produkční limit OPEC je překračován o 800 tisíc barelů. Podle komoditních analytiků vyčkávají nečlenské země OPEC na to, zda se podaří obnovit disciplínu uvnitř kartelu. Teprve poté přichází do úvahy jednání o spolupráci.
Rozpory uvnitř skupiny OPEC a neochota zemí stojících mimo tuto skupinu nahrává odběratelům ropy a ropných produktů na celém světě. Výjimkou není ani Česká republika. Díky poklesu cen ropy se snižují ceny pohonných hmot na českém trhu již pět měsíců v řadě. Zatímco ještě v červnu se litr Naturalu 95 prodával v průměru za 29,73 Kč/litr, aktuální údaje ukazují na zhruba 26,0 Kč/litr. Vezmeme-li v potaz, že mezi vývojem cen ropy na světových trzích a cenami pohonných hmot na českém trhu existuje určité zpoždění, dává současný pokles cen ropy šanci na další zlevnění benzínu a nafty u českých čerpacích stanic. Z makroekonomického hlediska lze očekávat příznivý dopad na inflaci. Pohonné hmoty jsou ve spotřebním koši, na kterém se počítá index spotřebitelských cen, zastoupeny třemi procenty.
Logicky se nabízí, že při poklesu inflace by se mohl zvýšit prostor pro snížení úrokových sazeb ČNB. Možné to je, nicméně měnová politika by měla abstrahovat od cenových výkyvů na světových komoditních trzích. Navíc, měnová politika opřená o strategii cílování inflace by se neměla řídit aktuálním vývojem inflace, ale její prognózou v horizontu předpokládaného zpoždění transmisního mechanismu měnové politiky. Toto zpoždění odhaduje ČNB na 12 až 18 měsíců. Bank of England odhaduje maximální vliv měnové politiky na inflaci se zpožděním 9 čtvrtletí.
Kromě inflace by nízké ceny ropy našly příznivou odezvu v obchodní bilanci. Dovoz ropy se podílí na celkové hodnotě dovozu zhruba šesti procenty. V situaci, kdy obchodní bilanci zatěžují dovozy investičního zboží související s přílivem zahraničního kapitálu a strukturálními změnami české ekonomiky, by odlehčení v podobě nižšího schodku v obchodu s ropou bylo jistě přínosem.
(David Marek)