Americká ekonomika se zotavuje. Zlepšení však pociťují jen domácnosti s majetkem nad půl milionu dolarů (10 mil. Kč). Zbytek má stále na talíři recesi. Tak zní závěr nedávno zveřejněné studie washingtonského výzkumného centra Pew.
Movité domácnosti od konce recese rozšířily svoje jmění o 21,2 %. Ostatním mezi lety 2009 a 2011 čistá hodnota majetku klesla o 4,9 %. Autoři studie tento nepoměr přisuzují růstu akciových a dluhopisových trhů, který prospěl úzké skupině lidí, zatímco velkou většinu ostatních těžce zasáhl propad realitního trhu. Hodnota cenných papírů s fixním výnosem (státní, municipální či korporátní dluhopisy) v portfoliu bohatých domácností ve sledovaném období vzrostla o 389 %. Ceny domů jsou stále desítky procent pod úrovní z roku 2009.
Zpráva Pew zvýrazňuje rostoucí příjmovou a majetkovou nerovnost ve Spojených státech, kterou nedokázal zvrátit ani úřadující demokratický prezident Barack Obama zvolený poprvé v roce 2008. Pouhých 13 % domácností se dokázalo plně vzpamatovat z 18 měsíců trvající recese, která skončila v polovině roku 2009.
„Výsledky jsou pochopitelné, ale depresivní,“ tvrdý spoluautor studie Richard Fry. Podle něho vypovídají o zemi rozdělené hlubokou propastí. Zpráva Pew, založená na datech amerických statistiků (Census Bureau), posiluje rozšiřující se názor, že Spojené státy se stávají zemí rostoucí polarizace mezi tenkou vrstvou bohatých a chudým zbytkem.
Například analýza Emmanuela Saeze z University of California ukázala, že 1 % nejmovitějších občanů získalo 93 % veškerého na hlavu přepočteného reálného růstu příjmů v roce 2010. Průměrný příjem horního procenta po očištění o inflaci v uvedeném roce vzrostl o 105 637 dolarů.
Obzvlášť tvrdě recese dolehla na střední třídu, dřívější pilíř americké prosperity. Z výzkumu ekonomů Nira Jaimoviche a Henryho Siu vyplývá, že celých 95 % během recese zaniklých pozic se soustředilo do středně kvalifikovaného pásma obývaného nejčastěji kancelářskými pracovníky, bankovními úředníky nebo nejrůznějšími techniky. Nová místa vznikla v odvětvích vyžadujících vysokou kvalifikaci (vývoj softwaru, kosmický průmysl, pokročilé materiály), nebo naopak v odvětvích s nulovou náročností na vzdělání uchazečů (pásová výroba).
Giniho koeficient, používaný k měření nerovnosti, v posledních desetiletích setrvale poukazuje na růst příjmových rozdílů a je na nejvyšší úrovni od začátku měření v roce 1967. Na úrovni 0,477 dosahuje hodnot typických pro země jako Ekvádor, Chile či Madagaskar.
Zpráva Pew také odhaluje, že konvenční ekonomické ukazatele rostoucí nerovnost často zahlazují. Průměrný majetek amerických domácností mezi roky 2009 a 2011 podle Census Bureau vzrostl o 14 % na 339 tisíc dolarů. „Pro průměrného Američana běžně používaná data nemají velkou vypovídací hodnotu,“ tvrdí Carl Van Horn z Rutgers University.
(Zdroje: Pew Research Center, Bloomberg, CNBC)