Miroslav Singer: Čeká nás jeden rok zdražování Čekáme, že ekonomice se stále bude dařit velmi dobře, takže k žádným neštěstím nedojde," říká v rozhovoru pro HN viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
HN: Jaký rok nás čeká?
Trochu výjimečný kvůli pohybu cen. Na začátku roku zažijeme inflaci, která tady už léta nebyla a odvykli jsme si jí. Bude to ale jednorázový skok. Pak uvidíme, jak inflace znovu klesá.
HN: Bude to rok zdražování?
Čeká nás jen jeden rok, kdy ceny výrazně porostou. Jen jeden rok zdražování. Pak se stabilita cen vrátí tam, kde jsme byli v předchozích letech. Čekáme, že ekonomice se stále bude dařit velmi dobře, takže k žádným neštěstím nedojde. Lidé budou nadávat jako špačci. Český národ obecně miluje stabilní ceny a nemá rád podobné skoky.
HN: Co se na zdražování podepíše víc: vládní reforma, která zvedne DPH, nebo fakt, že v celém světě výrazně zdražují potraviny?
Obojí. U nás ceny potravin vzrostly ne úplně výjimečně, ale na evropské neobvykle prudce.
HN: Ten vzestup je dvojnásobný. V Česku zdražily potraviny o 10,7 procenta, v Evropské unii v průměru o 4,8 procenta.
V Maďarsku a Polsku rostly ceny potravin od léta podobně, ještě rychleji stoupaly v pobaltských zemích.
HN: I v Maďarsku se rok inflace potkává s vládní reformou a už jsou tam lidé v ulicích.
V Maďarsku jsou pořád v ulicích, jsou takoví přímější... Myslím, že čeští výrobci potravin a obchodníci už do cen promítli vyšší DPH, která přijde od ledna. Už nastřelují dopředu, proto u nás zdražily potraviny víc než jinde. Ve vzestupu cen potravin jsme se vždy pohybovali kolem evropského průměru, teď jsme mezi pěti šesti zeměmi s nejvyšším růstem cen. To je pro mě signál, že už tam promítli vyšší DPH, aby se svezli na vlně a nevypadali jako ti lumpové, co zdražují na Nový rok.
HN: Anglosaská média už nějakou dobu varují, že plodiny na biopaliva nás ženou do éry drahých potravin. Hrozí to i Česku?
Země je plná žlutých lánů řepky, ve statistikách ale není vidět, že by vytlačovala jiné plodiny. Má optimistická víra, že se ceny uklidní, také plyne z toho, když čtu v novinách, že kuřata už jsou v příhraničí v Německu levnější než v Česku. Dřív nebo později se nějaký řetězec rozhodne, že se na letácích, které mi každý den plní schránku, zbaví výkřiku, že to kuře je stoprocentně z českého, a nahradí ho tím, že je stoprocentně z chovu Evropské unie. To vytvoří určitý strop pro naše ceny.
HN: Proč už i u potravin vidíme to, co roky pozorujeme u spotřebního zboží? Oblek je levnější v Londýně, šaty v Paříži, kuřata v Německu. Proč jsou v zemích, které jsou celkově dražší, mnohé věci levnější?
Konkurence je tam silnější. Je tam mnohem větší trh, vyšší kupní síla. Když jedu do Frankfurtu a vylezu ven z ECB, tak projdu komerční zónu. Vidím tam ty masy Němců, kteří mají výrazně vyšší kupní sílu a utrácejí. Na jídle se projevují úplně stejné trendy jako u spotřebního zboží. Každý, kdo bydlí v pohraničí a trošku pije víno, potvrdí, že chilské víno stojí v Německu méně než u nás. Přitom se dá téměř dokonale převážet po světě. Německo není tak klasicky drahá země jako Velká Británie.
Labužnické koutky
HN: Čeští zemědělci ale rádi prodají mléko do Německa za vyšší výkupní ceny. Máslo je tam přitom levnější. Vysvětlení rozdílu je jediné: obchodníci nebo potravináři u nás na zákazníkovi vydělají výrazně víc.
Jasně. U nás se ještě pořád vybavují kapitálem. My si ještě pořád vyděláváme na to, aby tady ty obchody stály. To je stejné, jako když si položíte otázku, proč je řada hotelů v Rakousku tak dobrých, a proti těm našim ne tak drahých. Protože už jsou dávno zaplacené, už na nich není úvěr. V té zemi je víc kapitálu. Až budeme mít za sebou šedesát let nepřerušeného kapitalismu, už také bude ledacos zaplacené.
HN: Proč ve chvíli, kdy lidé po třech letech rekordní prosperity zbohatli, odchází ze země zrovna řetězce s kvalitnějším zbožím jako Delvita nebo Carrefour, a naopak roste podíl levných diskontů?
Nejsem expert na řetězce ani potraviny, ale v naší rodině nejčastěji nakupuji já. To proto, že jsem systematičtější a pečlivěji plánuji, například nezapomínám koupit chleba, když doma žádný není. Až si tenhle rozhovor přečte moje žena, to bude peklo... Když jedu do svého oblíbeného nákupní centra, tak si všímám, že pult s exotickými potravinami, kde kdysi byla jedna lahvička kaparů a jedny olivy, má tři metry mexických lahůdek. Vedle jsou nejrůznější manga a chatny. Jedu dál a vidím kvalitní italské těstoviny, nikoliv za 24, ale za 60 korun, takže si je asi někdo kupuje.
Oni těm Delvitám začali jít i do toho vyššího segmentu. Řada obchodů, které mají spíš levnější potraviny, umí vystrčit tykadlo do vyšších úrovní a udělat gurmet koutek. Možná právě proto to musela Delvita zabalit. Jedete nakoupit džusy na týden a nějak podvědomě míříte tam, kde vaše oblíbená značka bude levnější. Když tam najdete i vytříbenější koutek s věcmi, které máte ráda, tak už nepůjdete do řetězce z dražšími potravinami. Pak už si zajdete pro vyslovenou specialitku do menšího krámu. Tak to vidím od nákupního vozíku.
Dál se nám bude dařit
HN: Česká ekonomika příští rok zpomalí. Jak to lidé pocítí?
Mě trochu děsí, jak se upínáme na to, že se růst HDP změní o procento. HDP nás čas od času překvapí a vzroste o tři čtyři procenta jinak, než všichni čekali. Nejen tady, ale i ve vyspělých ekonomikách. Pak přijde rána. Vzpomínám si, jak jsme někdy v roce 1996 všichni předpovídali růst o tři procenta. A hádali se, jestli to bude tři a půl, čtyři nebo dvě. Pak to přišlo - a bylo to minus jedno procento. Průměrná chyba odhadu čtyři procenta. Všichni makléři, kteří stejně nevědí, co to HDP znamená (a vlastně to ani vědět nepotřebují), nám nadávali - za co vás platíme! Naštěstí stejný týden v Japonsku přišlo něco podobného. Země s vyspělým kapitalismem od druhé světové války, pilní Japonci, špičkový statističtí pracovníci. HDP se jim také propadlo o procento, a průměrná předpověď byl růst o 3,5 procenta. Ne že by makléři přestali nadávat, ale můj vnitřní pocit z omylu se výrazně zlepšil. Proto moc nevyvozuji z toho, že růst HDP se má příští rok zpomalit o jedno procento. Pořád to bude velmi slušný růst zhruba o pět procent. Reformy trošku zbrzdí spotřebu a maličko se kvůli silné měně utlumí vývoz. Daří se nám dobře a bude i dál, pokud nepřijde nějaký šok.
HN: Ekonomiku už brzdí nedostatek lidí. Firmy jsou nuceny rychle zvyšovat platy. Jaký růst mezd zvládnou?
Kdybych chtěl být cynický: teď přijde růst cen, který trošku stáhne reálný vzestup spotřeby. Do toho my maličko zvedneme úroky, teď nemyslím, že to uděláme zítra nebo pozítří. Ekonomika trochu přichladne. Maličké ochlazení je právě žádoucí. Nejsou lidi, takže je třeba, aby někde sem tam nějaký člověk byl.
HN: Nevyvolá ale vyšší růst cen naopak další tlak na vyšší platy? Lidé vědí, že jsou v silnějším postavení, firmy je potřebují, tak zvýší nároky.
Firmy jsou finančně velmi zdravé. Je dobře, že lidé mají rozumné platové požadavky. Ale to, že při těchto platech je po nich velká poptávka, znamená, že cena práce není příliš vysoko.
HN: Tato vlna prosperity byla nastartována privatizací bank, příchodem zahraničních investorů, otevřením po vstupu do Evropské unie. Co přispěje k příštímu vzestupu ekonomiky?
Ta vlna prosperity byla přece způsobena především velmi rozumnou politikou centrální banky. Úroky byly nízko a stále historicky nízko jsou, podnikatelské projekty se vyplácejí, půjčky jsou dostupné, lidé utrácejí a podnikají. Nemá to zdaleka tolik společného s příchodem kohokoliv jako s růstem úvěrů. Nevidím důvod, proč by se nedařilo pokračovat v tomto trendu. Musíme samozřejmě dělat něco proto, aby sem chodili investoři z oborů s vyšší přidanou hodnotou. Český inženýr je dobrý inženýr. To pořád platí. Český manažer je dobrý manažer. Stačí se podívat, kolik lidí jde v rámci nadnárodních skupin do zahraničí. Na pár nejbližších let máme zaděláno. Ale ptáte-li se na další desetiletí? Ptejte se ministerských předsedů a vůdců politických stran.
/eye/
Jasně, jen mi není tak docela jasné, co je tam tak dramaticky v rozporu, nevšiml jsem si, že zpomalení ekonomiky znamené její propad. Jestli si někdo představuje, že růst hdp 2,5%+- je málo, má možná pravdu, nicméně to že něco roste nevidím jako chybu :) Jinak ještě za rok 2008 hdp u nás bude relativně vysoké.
levap
Pokud o rok dříve byl růst 7%, tak je 2,5% zatraceně málo... zvlášť když důsledky krize nás teprve čekají
Azazel
pardón, pochopitelně 6% (trochu jsem to popletl s inflací :)
Azazel