Komentář byl doplněn:
Česká ekonomika začíná brzdit svůj rozlet. Údaj o tempu růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí byl revidován z 4,7 procenta na 4,2 procenta, čímž se přiblížil našemu původnímu odhadu pro toto období (odhadu 4,1 procenta). Ochlazení přichází na všech frontách: pomaleji roste spotřeba domácností, brzdí investiční aktivita, výrazně klesla dynamika vývozu. Nicméně výrazně horší výsledky přinese závěr letošního roku. Notnou dávku odvahy představují prognózy pro příští rok. A to hned ze dvou důvodů. Zaprvé, finanční krize pokračuje a při současné míře nejistoty je obtížné cokoli prognózovat. Zadruhé, nikdo neoznamuje rád nepříjemné zprávy.
Spotřeba domácností se po růstu o 3,2 procenta ve 2. čtvrtletí zvýšila o 2,5 procenta. To je nejméně za poslední tři roky. Brzdou k růstu spotřeby se letos stala inflace. Kvůli ní zpomalil růst reálných mezd na 1,2 procenta ve 3. čtvrtletí, což je nejmenší zvýšení mzdy za posledních 10 let. Inflace sice začala odeznívat, spotřebu domácností ovšem začíná brzdit negativní vývoj na trhu práce.
Investiční aktivita také začíná vykazovat známky ochlazení. V meziročním srovnání se objem investic zvýšil o 4,5 procenta (po růstu o 5,9 procenta v předchozím kvartálu), ve srovnání mezi kvartály ovšem došlo k poklesu o 0,2 procenta. Investice jsou zpravidla brány jako součást domácí poptávky, nicméně jak logicky tak empiricky lze vypozorovat souvislost mezi vývojem zahraniční poptávky, vývozem, firemními výsledky a investiční aktivitou. Investice v ČR jsou do značné míry financované z přílivu přímých zahraničních investic a ty jsou nyní ze tří čtvrtin tvořeny reinvestovanými zisky zahraničních firem v ČR. V okamžiku, kdy těmto firmám klesne zisk kvůli zhoršení vývozu, sníží se i objem prostředků na další investice. Investiční možnosti omezují i potíže na domácích trzích zahraničních firem působících v ČR. Konsolidace a škrty v nákladech postihnou i jejich české aktivity.
Hlavní impuls k růstu české ekonomiky ve 3. čtvrtletí přinesl zahraniční obchod. Nicméně i zde se dávka optimismus doluje s obtížemi. Tempo růstu vývozu zpomalilo z 13,9 procenta na 5 procent. Téměř stagnace dovozu potvrzuje ochlazení domácí poptávky.
Ze sektorové hlediska přispěly k růstu ekonomiky rovným dílem průmysl a obchod. Vliv ostatních odvětví na vývoj ekonomiky byl výrazně nižší.
Produktivita práce se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 2,3 procenta a její tempo růstu je letos nejpomalejší za posledních 5 let. Tomu odpovídá skutečnost, že se letos zastavil trend klesajících jednotkových mzdových nákladů. Tento parametr konkurenceschopnosti se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 1,3 procenta.
Česká republika je na prahu výrazného zpomalení hospodářského růstu. Již dostupná dílčí data ze 4. čtvrtletí naznačují, že dopady finanční krize a recese v eurozóně budou citelné. V posledních třech měsících letošního roku počítáme se zpomalením růstu HDP na 3,0 procenta. V příštím roce bude úspěchem, pokud se česká ekonomika vyhne recesi.
Za této situace se každým dnem zvyšuje naléhavost podpory ze strany hospodářské politiky. ČNB patrně ještě do Vánoc sníží úrokové sazby o polovinu procenta a v uvolňování měnové politiky bude pokračovat i v roce 2009. Klíčová sazba ČNB by se mohla sesunout až na 1,50 procenta. Příliš mnoho otazníků visí nad rozpočtovou politikou. Bude fiskální stimulační balíček? Co bude jeho obsahem? A kdy se ho dočkáme? Právě čas je klíčový. Nejhorší časy čekají českou ekonomiku v první polovině příštího roku a pokud má být rozpočtový stimul aspoň trochu užitečný, měl by přijít nejlépe hned v lednu. Hospodářská politika se zpozdila v identifikaci problému a dlouho podceňovala dopady finanční krize, nyní má zpoždění i v reakci na problém.