Investice do firem vyvíjejících umělou inteligenci dosáhly bilionu dolarů, přesto se mezi odborníky rozcházejí názory na to, zda jde o technologickou revoluci nebo přefouknutou bublinu. Zatímco někteří investoři tvrdí, že bubliny jsou přirozenou součástí inovací, jiní varují před rizikem kolapsu a destabilizací finančního systému. Britská centrální banka upozorňuje na podobnosti s dotcomovou bublinou z roku 2000. Přesto se mnozí domnívají, že AI bude dlouhodobě klíčovým motorem ekonomického růstu.
I pokud jsou nadhodnocené investice do firem souvisejících s umělou inteligencí (AI) bublina, nemusí to znamenat, že tato technologie nemá budoucnost. Oslovení investoři to řekli deníku Financial Times (FT). Názory na opodstatněnost rozruchu kolem AI se však liší, stejně jako na závažnost dopadů případné investiční bubliny.
Většina investic směřovala do deseti skupin zabývajících se AI - vedle OpenAI stojící za chatbotem ChatGPT, Anthropiku stojícího za modelem Claude a xAI Elona Muska s chatbotem Grok jde také o Perplexity, Anysphere, Scale AI, Safe Superintelligence, Thinking Machines Lab, Figure AI a Databricks. Podle výpočtů FT investice zvýšilo souhrnnou hodnotu těchto firem na jeden bilion dolarů (20,84 bilionu Kč).
"Samozřejmě, že se jedná o bublinu," uvedl Hemant Taneja, ředitel investiční společnosti General Catalyst, která loni vybrala osm miliard dolarů a podpořila společnosti Anthropic a Mistral. "Bubliny jsou dobré. Bubliny spojují kapitál a talent v novém trendu, což jsou sice trochu jatka, ale také se tak vytvářejí trvalé, nové podniky, které mění svět," dodal.
"Přijdou ztráty. Tak jako je tomu vždy v technologickém průmyslu," řekl FT šéf společnosti Salesforce Marc Benioff, jehož firma do AI výrazně investovala. Odhaduje, že investice do AI mohou způsobit ztráty ve výši jednoho bilionu, technologie ale podle něj může přinést až dvojnásobek této hodnoty.
S tím nesouhlasí kritik generativní AI a autor blogu Where's Your Ed? Ed Zitron. Ten je naopak přesvědčen, že generativní AI není a zřejmě ani nebude natolik užitečná, aby ospravedlnila obrovské částky peněz a energie potřebné k jejímu provozu. "Jedná se o obrovské, sobecké plýtvání penězi a časem, které se zhroutí v okamžiku, kdy někdo ztratí důvěru," uvedl.
Britská centrální banka nedávno upozornila, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny, která praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index technologického trhu Nasdaq vzrostl o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
"Je však třeba mít na paměti důležitý rozdíl. Finanční spekulace v souvislosti s nejnovější technologickou explozí nesouvisí s potenciálními ekonomickými přínosy," uvedl technologický redaktor serveru Semafor Reed Albergotti. Podle něj to platí i o dotcomové bublině.
I poté, co se trh propadl a velká část společností skončila, firmy jako a dnes patří k nejhodnotnějším a nejdůležitějším společnostem. "V následujících desetiletích se ukázalo, že internet je nejdůležitější hnací silou ekonomiky, a infrastruktura vybudovaná pro jeho podporu se ukázala jako nezbytná," dodal Albergotti.
"Pomáhá spíše uvažovat o AI jako o pokračování lidských inovací. V historii lidé nacházeli způsoby, jak úkoly automatizovat nebo si je usnadnit. Může dojít k bublině a krachu, ale tento nový a silný pokrok automatizace bude nadále velkým byznysem a povede k dlouhodobému hospodářskému růstu," napsal Albergotti.
Podle Zitrona ale může rozsah investičních dohod uzavřených jen samotnou společnosti OpenAI ohrozit stabilitu finančního systému. OpenAI bude podle něj v příštích dvanácti měsících potřebovat více než 400 miliard dolarů, aby naplnila své závazky vůči partnerům jako , AMD, Broadcom či . "OpenAI slibuje projekty, které není možné splnit – chybí jí čas, peníze i technické kapacity,“ varuje.