Článek byl doplněn:
Po třech měsících, kdy se míra nezaměstnanosti měnila jen minimálně, přišel v červenci další výraznější nárůst. Z hladiny 8 procent nezaměstnanost stoupla na 8,4 procenta, čemuž odpovídá 485 tisíc lidí bez práce. V červnu skončil školní rok a na trh práce tak přicházejí absolventi škol. Během prázdninových měsíců tak obvykle registrujeme vyšší nezaměstnanost a tento efekt částečně stojí i za nárůstem letos v červenci.
Negativní trendy spojené s ekonomickou recesí jsou tu však nedále, nezaměstnanost byla podle našeho odhadu vyšší i po očištění o sezónní jevy. To naznačuje pokračující propouštění ve firmách v rámci snižování nákladů, i když už tento proces nedosahuje takové síly jako na přelomu roku. Vedle toho sledujeme pokračující pokles počtu volných pracovních míst, těch je nyní nejméně od ledna 2004. Na jedno volné pracovní místo připadá už 11,6 uchazeče o práci, nejvíce za pět let.
Poslední čísla z průmyslu a zahraničního obchodu přinesla náznaky zlepšení. Těch by mělo postupně přibývat i díky tomu, jaký vývoj vidíme ve vyspělém světě. Nezaměstnanost by díky tomu mohla v dalších měsících stoupat pomaleji než v první polovině roku. Na konci roku čekáme míru nezaměstnanosti 9,3 procenta. K tomu, aby se začala situace na trhu práce opět zlepšovat a firmy začaly více nabírat zaměstnance, ale bude třeba růstu produkce, který přinese prostor pro navyšování kapacity. Nezaměstnanost by tak podle našeho odhadu měla dosahovat svého vrcholu až v prvním čtvrtletí příštího roku. Její následný pokles zřejmě nebude nijak výrazný kvůli stále slabému růstu ekonomiky.
Rostoucí nezaměstnanost znamená rostoucí nároky na podpory. Letos už bylo na podporách vyčerpáno ze státního rozpočtu 8,7 miliardy (loni to bylo 7,1 miliardy za celý rok). Výdaje navyšuje také skutečnost, že o práci přicházejí i lidné na kvalifikovanějších pozicích, kteří pobírají vyšší dávky. Průměrná měsíční podpora byla v červenci o 32 procent vyšší než loni.