Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Univerzity nebo trička

Univerzity nebo trička

22.1.2010 15:39

Bill George, člen správní rady společnosti Goldman Sachs, před několika dny v jednom rozhovoru uvedl, že záchranou amerického trhu práce bude proto jen inovace, která je silnou stránkou USA (mimo jiné poznamenal, že: „Výroba triček se do USA nevrátí, tu nechme Číně, zaměřit se musíme na kreativitu.“ Snahy o orientaci na ekonomiku inovací nejsou přitom po celém světě nic novým, naopak – jsou tak často zmiňovány, že se z tohoto tématu stalo již klišé. To ale nic nemění na tom, že prudce rostoucí kapacity Číny, zejména v oblasti produkce s relativně nižší přidanou hodnotou, přidají na tlaku na zvyšování konkurenceschopnosti západních ekonomik, respektive na jejich další posun inovativním směrem.

Pokud se začneme konkrétně bavit o tom, co to ta ekonomika inovací vlastně je, zabředneme rychle do prázdných frází. Zčásti je to tím, že inovace = nápady a kdo z nás skutečně ví, jak funguje přicházení nápadů, inspirace, apod.? Důsledkem je pak to, že lze také jen těžko říci, co inovace vlastně podporuje. Jistě se ale shodneme na tom, že určité prostředí je pro ně lepší a určité horší. Jedním z hlavních rozlišujících faktorů pak bude nepochybně kvalita školství.

Pokud ze školství vezmeme segment univerzit, opět narážíme na problém s definicí kvality „jejich produkce“ – ten lze v principu definovat jen s tím, že máme stanovený jasný cíl. Naším cílem může být zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Důvodem může například být i domněnka, že ti potom nemají takový sklon k tomu, skočit na špek populistům, „dělnickým“ stranám, apod. (šlo by tedy o jakýsi autoimunitní systém demokracie). Pak se ale nevyhnutelně musíme smířit s tím, že kvalita vzdělání průměrného vysokoškoláka půjde dolů, stejně tak může růst počet lidí, kteří vystudovali něco úplně jiného, než co poté dělají. Nebo se můžeme zaměřit na kvalitu a snižovat množství a dosáhneme opaku. Co je pro inovace a konkurenceschopnost na globálním trhu lepší, těžko říci.* Osobně se domnívám, že nejlepším řešením je existence elitních (v tom dobrém slova smyslu) universit, či alespoň fakult, a široká základna kvalitních universit (a z Plzně radši pivo, než práva).

To se ale nestane samo od sebe. První na ráně je problém údajného nedostatku peněz ve školství. Nevím, jak to s ním opravdu je – vidím podplacené učitele, ale také vidím, že se vyhazují peníze za nesmysly. Možná by tedy bylo lepší hovořit spíše o tom, kam peníze tečou a až poté, kolik jich je. Čím si ale jist jsem, je to,že jádrem posunu směrem k lepšímu školství, včetně universit, je jejich vedení.

Recept na rychlou změnu to jistě není – dobré vedení nespadne jen tak z nebe, je spíše produktem spirály: dobrá škola – dobré vedení – ještě lepší škola …. Přesto má cenu se nad tímto trochu zamyslet. Například studie „Why it matters who leads research universities“ (Amanda Goodall, 2010) poukazuje na několik faktorů, které jsou základem kvality univerzit a jejich vedení. Mezi ně patří například finanční autonomie a možnost stanovovat odměny učících a volně je propouštět a nabírat. Významnou roli také hraje možnost šéfů univerzit vybírat si lidi do „top managementu“. Studie uvádí, že v USA je toto běžné, Velká Británie jde tímto směrem, ale v kontinentální Evropě je výběr vedení věcí různých výborů a jde o demokratický proces. Ten je zde ale na škodu, jak studie dokládá například počtem udělených Nobelových cen zástupcům různých univerzit ve vybraných zemích – viz graf:

ino

Zdroj: Why it matters who leads research universities

Studie pak pro zajímavost také vyvrací názor, že v čele univerzit by měli stát profesionální manageři a ne vědci – ukazuje, že tam, kde jsou u kormidla právě oni, jsou výsledky výzkumu nejlepší.

Není mým cílem zde v krátkém sloupku hledat návod jak zlepšit naše školství a zvýšit konkurenceschopnost naší ekonomiky (a už vůbec ne podnítit frflání o tom, jak je vše špatně). Rád bych jen prezentoval svoje přesvědčení, že peníze nejsou tou hlavní brzdou, rozhodující je to, kdo je u kormidla a jak se snaží. Pokud tam jsou ti, kteří jsou produktem doby ne tak dávno minulé, bez sebemenší snahy změnit věci k lepšímu (naopak se snahou o konzervaci), jsme opět u krysáckého „a máme tu problém, pánové“. Bez těch univerzit to totiž asi nepůjde. A popravdě řečeno - Čína nás už nepustí ani zpět k těch tričkům, takže v nadpisu nastíněné dilema vlastně tak jako tak řešit nebudeme. Když už tedy chceme tu hru o maximalizaci konzumu hrát, měli bychom ji hrát pořádně.


*Rád bych alespoň takto pod čarou uvedl, že inovovat se dá vesele i mimo odvětví, která jsou za centra pokroku obvykle považována a kde jsou inovace obvykle úzce navázány právě na práci univerzit – (bio)farmacie, technologie, či stále více energetika. Kdo například v ruce držel sekeru Fiskars ví o čem mluvím – osobně pro mě mají podobné inovace a zlepšováky daleko větší kouzlo, než např. nejnovější (a často naprosto zbytečné) výstřelky spotřební elektroniky.

Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
  •  
    25.1.2010 15:38

    Co se týče inovací. Je to pravda ale na první pohled ta idea vypadá hezčeji, než ve skutečnosti je. Budoucnost narazí na pár problémů. Za prvé na inovace už tu nebudou jen USA, které vycucly "za lepším" i mozky z Evropy a i Asie. Ta idea trička, boty a hračky ať vyrábí Čína a USA budou žít z finančnictví, patentů, zbraní apod je už trochu pryč, protože Číňanům se tato verze světa moc nelíbí, což je zcela pochopitelné. Celý ten problém, jestli dávat na vzdělání více, naráží na jeden zásadní problém, který málokde zazní. Můžete třeba zadotovat vzdělání, což rozhodně ideově není špatně, když zpřístupníte vzdělání co možná nejvíce mozkům, tím se vám to více vrátí na inovacích. To je logické. Ale svět je trochu komplikovanější. Je hezké, že si zaplatíte výchovu doma vypěstovaného mozku ale pak příjde nabídka z bohatší země, která do jeho výchovy nemusela investovat ani cent a získá zadarmo mozek plný inovací a vy jen koukáte, že jste dotovali ze svého něco, co pomůže jinému. Výsledek: vy jste za svou investici chudší a ten druhý za svou neinvestici bohatší. Dokud nevyřešíte tento problém je to dost kontraproduktivní činnost. Musíte nejdříve vytvořit podmínky, schopné udržet mozek doma. Pokud vaše laboratoř nemá vybavení a vaše odměna je slabší jak jinde, tak vás udrží jen láska k domovu a to často nestačí. Nemohu si ale nevšimnout nějaké narážky na "doby nedávno minulé", protože mám často pocit, že za vše špatné i za tisíc let budou moci "doby nedávno minulé". Autor si nějak nevšiml, že dnes přes volné hranice utíká mnohem více mozků, než dokud byly hranice za drátem. Právě proto tam ten drát byl. A že dnešní úroveň jakéhokoliv školství je fatálně horší než "v dobách nedávno minulých". Ať už jde o dobrého soustružníka, svářeče až po původce inovací. A v neposlední řadě narazíte na další problém. Ten kdo je vpředu o konkurenci nestojí. Idee jsou hezká věc ale dobrá tak na noční snění. Do života to chce trochu komplexnější vnímání reality. Prakticky nám zbývá šance jediná. Doufat, že tu zůstane někdo kvůli lásce k domovu a nepůjde " za lepším" a nebo, že si najde nějaký sektor, kterého si ti větší nevšimnou. Světlou vyjímkou jsou u nás kapacity jako Antonín Holý ale takoví nejsou bohužel všichni. I o něj byl zájem. Nakonec tu díky němu zůstane aspoň něco za patenty, když už výsledky jeho bádání spěněží stejně nějaká silná firma odjinud.
    ignác
    •  
      25.1.2010 19:35

      Ještě by mě zajímalo, kdo může za dnešní problémy rakouského či dokonce britského školství? Že by taky za to mohl někdo "z dob nedávno minulých?" . Takhle se nemůžete k ničemu dobrat. Ekonom bez historických, geopolitických znalostí a bez povědomí o světě za našimi humny, nemůže nic úspěšně predikovat. Je plno ekonomů, kteří před časem mluvili třeba při akciích ORCa za 1800,- jako ceně, při které nelze nekupovat. Působilo to úsměvně ale dokonale jsem pochopil slova mé příbuzné, která mi potvrdila, že dnes nikdo ničemu zas tak moc nad rámec, rozumět nemá. Naštěstí na tomto serveru jsou jedinci, kteří vidí za tendenční rámec. Je to pro ně dobré, protože jsem si jist, že to bude mít kladný vliv na jejich rozhodování.
      ignác
      • ignác
        26.1.2010 13:24

        Akcie Orca za 1700 pro vás působí úsměvně? To jste asi hodně mladý či na burze úplný nováček. Kdo si je za tuto vaši posmívanou cenu koupil, vydělal za necelého půldruhého roku víc než 100% (mám to z vlastní zkušenosti a průbězně jsem je kupovala i za daleko míň). Že řada z nás znovu nakoupila při velkém poklesu koncem předminulého roku, je jiná. Pak samozřejmě záviselo na tom, jak brzo si kdo připustil (pokud vůbec ;-), že tudy cesta nevede. Možná by taky nebylo na škodu, kdybyste si konečně začal vytvářet vlastní názor a nespoléhal se pořád na svou příbuznou ;-) A ještě k předcházejícímu příspěvku: Tady jsem docela optimista. Když se podíváte na vývoj kurzu třeba Ł, tak si uvědomíte, že Británie (nemluvě o Irsku) už nebudou žádné oblíbené destinace a že ti, kteří tam odešli, mají problém se i jen vrátit (bez finanční ztráty). Do Německa se taky už tolik na trvalo odcházet nebude - uvědomíme-li si, jak se Němci ze 'starých zemí' chovají dodnes k bývalým dederónům přestěhovavším se k nim, je nasnadě, že na to, aby se člověk cítil v Germánsku příjemně, musí mít už extra dobrý žaludek. A kam jinam? Do Amíkova snad?
        Kalka.
  •  
    22.1.2010 21:37

    S článkem se naprosto ztotožňuji. Peníze mnohdy slouží jen k tomu aby zamaskovaly špatná manažerská rozhodnutí. A platí to jak v businessu, tak na universitách, zdravotnictví, správě města, politice.
    Aleš Müller
  •  
    22.1.2010 18:24

    Pekny clanek. (S myslenkou "*" plne souhlasim.)
    kb
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data