Praha (ČTK) - Země střední a východní Evropy očekává podle analytiků méně bolestivá konsolidace veřejných financí než země eurozóny. Na druhou stranu ovšem požadavky EU mohou odsunout přijetí eura v těchto zemích na roky 2015 až 2016. Vyplývá to ze studie týkající se Polska, Maďarska, České republiky, Slovenska, Rumunska a Chorvatska.
"Vzhledem k tomu, že deficity v zemích regionu jsou nižší, než je průměr eurozóny a že některé z těchto zemí nastoupily konsolidaci již dříve (v polovině roku 2009 a počátkem roku 2010), bude pro ně dosažení konsolidace reálnější a méně bolestivé než v zemích eurozóny," uvedl vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Group Juraj Kotian.
Maďarsko má podle konvergenčního programu snížit svůj deficit na méně než tři procenta do roku 2011. Polsko a Rumunsko mají uvést své nadměrné schodky do pořádku do roku 2012, Česká republika a Slovensko do roku 2013. Polsko a Rumunsko budou své deficity muset konsolidovat ročním tempem téměř dvě procenta z úrovně roku 2009, mají-li do roku 2012 splnit vytčený cíl.
Analytici ale zároveň předpokládají, že EU bude věnovat zvýšenou pozornost udržitelnému plnění maastrichtských kritérií, což může právě odsunout přijetí eura v zemích regionu.
V případě veřejného dluhu podle studie udržely všechny země jeho úroveň 60 procent HDP, což je jeden z požadavků na přijetí eura. Veřejný dluh Maďarska za rok 2009 se pak podle odhaduje na úrovni 80 procent HDP, což je přesně průměr eurozóny.
Rozpočtové schodky zemí ve střední a východní Evropě se v nedávné minulosti prohlubovaly. Důvodem byl podle fakt, že nevyužily výhodné situace předchozích let k tomu, aby během hospodářského boomu stlačily své schodky co nejníže. Vysoký hospodářský růst navíc podle studie zvýšil výnosy z daní, což na druhé straně urychlilo růst výdajů.