Nesoulad, který se rozhořel mezi reprezentacemi Maďarska a Mezinárodního měnového fondu ohledně rozsahu požadavků k nápravě veřejných financí země a toho, do čeho MMF má a nemá mluvit, získává další hlasy hovořící proti „zkostnatělosti“ postupů měnového fondu, který svým přístupem může ohrozit oživení v regionu střední a východní Evropy a negativně ovlivnit širší oblast kolem zemí PIIGS a eurozóny, zodpovídající za přibližně čtvrtinu celosvětové ekonomiky. Taková slova plynou z americkému centra pro výzkum ekonomiky a politiky CEPR, v jehož dozorčí radě jsou mimo jiné jména laureátů Nobelovy ceny za ekonomii Roberta Solowa a Josepha Stiglitze.
„Maďarský spor s washingtonským MMF ohledně redukce cílů v rámci nápravy veřejných financí ukazuje na nedostatek flexibility části reprezentace měnového fondu, který může vést k ohrožení ekonomického vývoje v širší části Evropy,“ uvedl ve zprávě CEPR ústy svého spolušéfa Marka Weisbrota. Připomeňme, že mise MMF odešla předčasně z Maďarska poté, co se s novou vládou nebyla schopna shodnout na krocích, které od ní požaduje výměnou za finanční podporu v oblasti nápravy veřejných financí. Maďarům se nelíbil především požadavek na další výrazné snižování schodku veřejných financí na a pod limit přislíbený předchozí vládou pro rok 2011 (jí slíbený cíl 2,8 %) a také zasahovaní MMF do toho, jakými kroky má být úspor dosaženo, například kritika maďarské bankovní daně. Premiér Orbán požaduje, aby pro celou EU platilo jednotné datum, do kterého budou deficity stlačeny pod 3 % limit a nebylo Maďarsko či jakákoli jiná země nucena postupovat rychleji, když „jiní dostanou času více“ (více v článku ZDE). Zároveň dodal, že žádné další zdroje a obnovu jednání s MMF nepožaduje. Program MMF vyprší v říjnu a premiér Orbán uvedl, že nadále se země bude bavit pouze s EU ohledně postupu konsolidace veřejných financí k unijnímu cíli.
Za ještě výraznější riziko, než u maďarského sporu, považuje CEPR zapojení a vliv MMF do podoby pomoci nestabilním zemím PIIGS, zejména jižním ekonomikám Portugalska, Španělska a Řecka. „Přítomnost MMF může zasít protirůstové politiky v celém regionu,“ uvedl CEPR.
V průběhu krize MMF poslal do střední a východní Evropy 65 miliard dolarů nouzových úvěrů, které se spolu se zdroji EU a Světové banky podílely na požadavcích celkem 100 miliard dolarů nouzového financování.
Měnový fond 8. července vydal zprávu, ve které požaduje po Evropské unii větší zapojení a další kroky k boji proti dluhové krizi vlád v regionu – omezit vládní deficity, ozdravit podkapitalizované banky, vytvořit záchranný fond pro jištění eura. „Stávající míra globální stability je ohrožena rozvojem dluhových problémů v Evropě, které jí mohou otřást nakažením dalších regionů,“ uvedl MMF.
Zatímco globální ekonomice měnový fond předpovídá letos 4,6% růst, eurozóně 1%. V roce 1997 MMF požadoval výdajové škrty a zvyšování úrokových sazeb v Thajsku výměnou za finanční pomoc 3,9 mld. USD. Půl roku poté vydal zprávu, podle které byly parametry nastaveny příliš tvrdě. Thajsku propadly daňové příjmy a tvorba produktu. Kritika CEPR není nová. Už loni centrum ekonomického výzkumu vydalo zprávu, která kritizovala MMF za příliš tvrdé podmínky vyžadované proti podpoře Maďarska, Litvy a 39 dalších zemí. „V posledních letech vidíme případy, kdy je přístup MMF více flexibilní než v minulosti, ale základ jeho přístupu je stále nastaven procyklicky (tedy prohlubujíce a protahujíce pokles) v naprosté většině zásahů fondu,“ uvedl Weisbrot s tím, že je to skutečně rozsáhlý problém. Maďarská ekonomika loni po revizi propadla o 6,3 % a letos EU očekává stagnaci. Litva zažila 18% propad HDP, který má být následován dalších 3,5% poklesem letos. Ukrajinská vláda čeká po 15% propadu HDP loni 6,5% růst letos.
Kroky MMF v regionu střední a východní Evropy se dočkaly v nedávné minulosti „opozice“ také ústy současného guvernéra ČNB Miroslava Singera a také viceguvernéra Mojmíra Hampla. „Vrátím-li se k roli, kterou MMF sehrál na konci roku 2008 a počátku roku loňského - tedy v období před tím, než krize zasáhla střední Evropu -, nemohu této instituci lichotit,“ napsal v komentáři Singer se zdůrazněním role MMF při interpretaci vlny na faktech se nezakládajících článků ohledně vývoje v CEE regionu započaté u FT. „Fond tyto škodlivé a bludné články nijak nezpochybnil. Ba ještě hůře: sám se k této vlně přidal a pomohl jí ještě zesílit. Mimo jiné tím, že v nejkritičtějším období připravil zprávu o problémech regionu, kterou navzdory svým běžným standardům nedal institucím dotčených zemím ke komentáři. A aby toho nebylo málo: před samotným zveřejněním dokumentu "unikly" jeho "nejšťavnatější" části do deníku Financial Times. Právě tyhle nejvarovnější pasáže přitom byly podloženy zcela mylnými daty. Další pak chybnými interpretacemi statistik,“ napsal Singer s tím, že následně musel i on sám následky tohoto jednání mnohokrát "vykomunikovávat" s pracovníky MMF a věci uvádět na pravou míru skrze sérii vystoupení po světě (více v článku ZDE).
„Mezinárodní měnový fond loni špatnou interpretací dat a svou touhou po činnosti urychlil příchod ekonomické krize do východní Evropy,“ uvedl v dubnu viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard. Příchod krize podle člena bankovní rady uspíšily přehnané obavy MMF ohledně problémů východoevropských bank. Motivací MMF přitom podle Hampla byla snaha vyvolat situaci, kvůli níž by Fond byl požádán o pomoc při finanční záchraně regionu (více v článku ZDE). „Poznámky o tom, že MMF nějak přiživil krizi ve prospěch svých osobních peněžních zájmů jsou v rozporu s fakty a odporují jak selskému rozumu, tak úsudku mezinárodní odborné veřejnosti,“ nechal se následně v otevřeném dopise rakouskému listu slyšet MMF (více v článku ZDE).
(Zdroj: Bloomberg)