Více než půl milionu lidí už na serveru YouTube shlédlo mírně hypnotizující video, v němž americký robot z hromady hala bala naházených ručníků vyrobí dva úhledné komínky. I když mu tento poměrně obvyklý úkon jde lépe než většině jiných umělých stvoření, průměrný člověk by si s ručníky poradil mnohem lépe a rychleji. Problém s vývojem robota na domácí práce je ale zajímavý tím, že pomáhá vysvětlit, proč střední třída v rozvinutých ekonomikách v posledních dvou desetiletích zažívá nelehké časy.
V 70. a 80. letech minulého století rostl počet pracovních míst v typicky středně kvalifikovaných a středně příjmových profesích (prodavači, bankovní úředníci, sekretářky, dílenští mistři) rychleji než v případě pozic s nižší požadovanou kvalifikací. Začátkem devadesátých let se ale něco změnilo. Trhy práce ve vyspělých ekonomikách prošly posunem – přestávalo platit, že šance na nalezení zaměstnání s odpovídajícím platovým ohodnocením přímo souvisí kvalifikací, dosaženým vzděláním. Namísto toho, až na pár výjimek, se podíl středně příjmových pozic na celkové zaměstnanosti začal zmenšovat a relativní množství vysoce a nízko kvalifikovaných pracovníků zaznamenalo rostoucí tendenci (viz graf). Tento jev lze pozorovat v zemích s velmi odlišnými sociálními modely (ať už jde o odborovou organizovanost, kolektivní smlouvy nebo systém sociálních dávek), takže výše popsaná „polarizace“ pracovního trhu musela mít téměř jistě nějakou společnou příčinu.
Nejvážnějším adeptem na viníka je rozvoj informačních technologií (IT). Počítače nesoupeří přímo s abstraktními, analytickými úkoly, které jsou náplní mnoha špičkových profesí, ale pomáhají zvyšovat jejich produktivitu tím, že urychlují jednodušší složky jejich práce. IT sektor ale daleko více nahrazuje činnost lidí, kteří pracují třeba u výrobní linky nebo v administrativě, jejichž úkony mohou být redukovány na soubor instrukcí snadno proveditelných automaty. Na opačném konci trhu práce, jak názorně demonstruje video z YouTube, jsou činnosti, které nutně nevyžadují vysokoškolský diplom, ale těžko se automatizují.
S jasnými důkazy této hypotézy přišlo v posledních měsících hned několik studií. David Autor z MIT a David Dorn z Centra pro monetární a finanční studia v Madridu vycházeli z údajů z amerického ministerstva práce a různá zaměstnání rozdělili podle typu úkonů na rutinní a nerutinní. Poté jednotlivé profese oznámkovali podle stupně náchylnosti k automatizaci. Tato metoda vyhodnotila sekretářky, pracovníky u bankovních přepážek a mzdové účetní jako ty s největším podílem rutinních úkonů (na opačném konci spektra se ocitli hasiči, nebo třeba řidiči autobusů). Autoři studie zjistili, že polarizace pracovního trhu ve Spojených státech v letech 1980-2005 byla skutečně nejvíce patrná u profesí obzvlášť náchylných k automatizaci.
Podobné tendence byly zdokumentovány i ve Velké Británii a dalších evropských zemích. Až dosud ale chyběl důkaz o globální vině IT sektoru. Ten se ve své studii snaží podat Guy Michaels a Ashwini Natraj z London School of Economics, kteří analyzovali údaje z několika odvětví v 11 zemích. Výsledky ukazují, že odvětví, která se k informačním technologiím přimkla těsněji (měřeno výdaji na IT a také náklady na výzkum a vývoj), posléze zaznamenala nejvyšší nárůst poptávky po vysoce kvalifikovaných pracovnících a také nejprudší pokles poptávky po lidech se střední úrovní vzdělání.
Autoři ve svém elaborátu také zkoumají vliv otevřenosti ekonomiky – celních a jiných bariér. Ta údajně nemá na úroveň polarizace vliv. Avšak zavádění informačních technologií jako takové lze považovat za funkci globalizace. Z jiné studie totiž plyne, že evropské podniky, které musely čelit konkurenci čínských dovozů nejvíc, odpověděly snahou inovovat a vyrábět produkci s vyšší přidanou hodnotou. Až 15 % veškeré technologické modernizace mezi lety 2000 a 2007 v Evropě lze přičíst nelítostnému tlaku čínských importů.
Krize úpadek střední třídy jen prohloubila. Středně příjmové profese prošly v letech 2007 až 2009 největším propadem v počtu pracovních míst. Zaměstnanost na manažerských pozicích nebo v případě právníků a specializovaných lékařů, stejně jako u nejméně kvalifikovaných pracovníků, klesla méně dramaticky. Americký úřad pro statistiky trhu práce odhaduje, že i v budoucnu se o nové vytvořená pracovní místa postarají opět spíše extrémní konce spektra než střed.
Po většinu 20. století stoupala šance na nalezení slušné práce společně s každým dalším dosaženým stupněm vzdělání. Nyní se možnosti při výběru povolání, stejně jako pracovní trh, prazvláštně štěpí. Zákonodárci se stále snaží dostat více lidí do škol a zajistit jim vyšší vzdělání. Jen to už ale dnes nemusí stačit.
(Zdroj: The Economist)