O rozvíjejících se ekonomikách se často hovoří jako o motoru světového hospodářství v nejbližších letech. Vedle přesycených a vysoce zadlužených vyspělých zemí stojí nezadlužené ekonomiky, kde domácí spotřeba má z nízké úrovně kam růst a právě nabírá na tempu. Zdá se tedy logické, že expanze bude probíhat především v těch druhých. Zvětšování globální ekonomiky klidně může znamenat expanzi některých regionů při stagnaci těch ostatních, vzhledem k propojenosti světa se ale dají předpokládat výhody pro všechny. Země BRIC nejsou pro Českou republiku příliš významnými vývozními trhy. Míří na ně asi 5 procent celkového vývozu, největší objem do Ruska. Toky opačným směrem jsou významnější - spotřební zboží z Číny, suroviny z Ruska a rázem jsme nad 18 procenty celkového dovozu. Brazílie a Indie hrají v českém zahraničním obchodě okrajovou roli. Zvláště v obchodu s Čínou je bilance výrazně záporná. I když vývoz do Číny rychle roste, dovoz je ještě rychlejší a deficit se zvětšuje. Ani nárůst významu čínského trhu tak není pro českou ekonomiku žádnou vzpruhou. V úvahu proto přichází spíše zprostředkovaný vliv skrze další země. Výhodou české ekonomiky je přitom její těsné napojení na Německo, kterému se z růstu čínské poptávky daří profitovat. ... kompletní analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ZDE.