Čína po třech letech nečekaně zvedla svou klíčovou sazbu. Trhy přitom vystrašilo i načasování tohoto kroku. Stalo se tak totiž dříve, než budou zveřejněny oficiální informace týkající se inflace, které mohou ukázat, že došlo k jejímu růstu na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Akcie a komodity v reakci na toto opatření oslabily kvůli obavám ze zpomalení čínského motoru globálního oživení, který brzdí snaha čínské vlády o zamezení vzniku bublin na realitním trhu a excesů na trhu s úvěry. Vyšší sazby mohou podpořit příliv spekulativního kapitálu ze zahraničí, což by snahy o management této světově nejrychleji rostoucí ekonomiky mohlo ohrozit.
Wang Tao z v Pekingu řekl, že zvýšení čínských sazeb jde nad jeho očekávání a ukazuje, že vláda se stále více obává inflace. Jde podle něho o začátek série zvyšování sazeb. Podle průzkumu agentury Bloomberg dosahuje medián předpovědí inflace v září hodnoty 3,6 %.
Opačný názor nicméně zastávají ekonomové z . Wang Qing a Steven Zhang ve své zprávě tvrdí, že „tento překvapivý krok pravděpodobně nepředstavuje začátek cyklu zvyšování sazeb“, hlavním důvodem je nejistý výhled rozvinutých ekonomik. Dariusz Kowalczyk z se domnívá, že ekonomická data, jejichž zveřejnění je naplánováno na tento týden, jsou pro vládu „příliš silná“. Boj s inflací prostřednictvím vyšší sazby podle něho sníží tlak na vládu, aby nechala posílit renminbi.
People’s Bank of China uvedla, že roční zápůjční sazba od dnešního dne vzroste z 5,31 % na 5,56 %. Depozitní sazba se zvýší z 2,25 % na 2,5 %. Zvýšení sazeb o 25 bazických bodů namísto obvyklých násobků 9 může naznačovat, že se centrální banka pohybuje směrem k mezinárodním konvencím. Peter Redward z v Hong Kongu se domnívá, že toto zvýšení může odrážet obavy vlády z vlivu negativních reálných sazeb na příliv peněz na trhy s aktivy.
Nicméně rozhodnutí o zintenzivnění boje s inflací zvýšením sazeb může mít kvůli většímu přílivu kapitálu do čínské ekonomiky opačný efekt. Ben Simpfendorfer, ekonom v Group, se domnívá, že „existuje riziko, že zvýšení sazeb zvýší problém inflace“. Větším rizikem ale podle něho byla situace na trhu s nemovitostmi, která vyžadovala silnou reakci.
Díky přílivu kapitálu do země narostly rezervy v zahraničních měnách během posledního čtvrtletí o nevídaných 194 miliard dolarů. Lu Ting, ekonom America-Merrill Lynch, ve své zprávě uvedl, že je téměř jisté, že čínská vláda posílí kontrolu nad tokem kapitálu, aby po svém včerejším kroku omezila příliv „horkých peněz“. Podobný názor zastává Tao Dong z Group, příliv kapitálu je podle něho v porovnání s inflací „menším zlem“. Mark Williams, ekonom Capital Economics, míní, že zvýšení sazeb ukazuje, že vláda se domnívá, že příliv kapitálu lze zvládnout; centrální banka se v minulosti vypořádala s mnohem vyšším objemem, než je tomu nyní.
Kontrolu toku kapitálu začaly využívat země jako Jižní Korea či Brazílie, aby omezily posilování svých měn, které bude hlavním tématem na setkání zástupců zemí G20 pořádaném tento týden v Jižní Koreji. Ministr financí Brazílie Guido Mantega, který dříve prohlásil, že se svět nachází v měnové válce, rozhodnutí Číny uvítal. Jde podle něho o „krok správným směrem“, který může pomoci posílení renminbi k dolaru.
John Lipsky z vedení MMF se domnívá, že Čína by v boji s inflací mohla pokračovat zvyšováním sazeb spolu s dalšími kroky. Samotné zvýšení je v souladu se širší politikou v této zemi.
Don Luskin z Trend Macrolytics pro CNBC uvedl, že minulý rok Čína implementovala velmi úspěšný stimulační program bez toho, aby ho musela financovat zvýšeným půjčováním. Současné „malé zvýšení sazeb“ říká, že „mise je dokončena“. Tey Tze Ming ze Saxo Capital Markets se domnívá, že negativní reakce akciových a měnových trhů neodráží ani tak zvýšení sazeb, ale očekávání nižšího růstu čínské ekonomiky. Oficiální prohlášení podle něho říká, že Čína je tento rok připravena přijmout růst nižší, než je 8 %, vývoj na trzích tak „je jen o očekávání nižšího růstu“.
Eric Wong z Investment Research uvedl, že zvyšování sazeb je pro čínskou ekonomiku dobré: „Během posledních šesti měsíců bylo patrné, že se peníze dostávají z trhu realit na trh s akciemi typu A, na trh česneku, fazolí a dalších aktiv“. Bylo proto nutné zabránit vzniku dalších bublin.
Na trzích se včera také objevily spekulace, že se Čína od příštího roku chystá výrazně omezit vývoz vzácných kovů o 30 procent, aby měla dost pro vlastní průmysl. Čínské ministerstvo obchodu však zprávu dnes popřelo s tím, že je „zcela nepravdivá."
Peking už loni avizoval, že vývoz vzácných kovů omezí. Jako důvod ale vláda uváděla i to, že chce chránit životní prostředí, které těžba kovů poškozuje. Čína má na letošní rok stanovenou vývozní kvótu 24.280 tun, zatímco loňská kvóta činila 31.310 tun. Čína disponuje zhruba 30 procenty celosvětových zásob vzácných kovů. Zásoby mají rovněž Spojené státy, Austrálie a Kanada, ty je ale v 90. letech minulého století přestaly těžit, protože dovoz z Číny byl pro ně výhodnější.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, CNBC)