Snaha Fedu o podporu ekonomického oživení nebude úspěšná, protože je založena na špatné diagnóze. Mýlí se ale republikáni, kteří v otevřeném dopisu Bernankemu postup Fedu kritizují na základě domněnky, že „trhy mají vždy pravdu“. Dnes bychom již měli vědět, že to neplatí, uvedl v rozhovoru pro Bloomberg držitel Nobelovy ceny za ekonomii Edmund Phelps. Fed podle něho zhruba před rokem chyboval, když „sundal nohu z plynu“ a jeho rozvaha se začala zmenšovat. Následně se začala zmenšovat inflace, což „byla hrozná chyba“, protože jeho mandátem je cenová stabilita. Ekonom se domnívá, že Fed nyní nemá jinou možnost, než přikročit k dalšímu kvantitativnímu uvolňování a nechat ceny opět růst o 2 % ročně.
Phelps má za to, že v současnosti plánovaný objem dalšího kvantitativního uvolňování QE2 může být příliš malý, ale dodal, že jde o domněnky a že všichni ohledně optimální velikosti plánu jen hádají. QE2 ale nebude vytvářet pracovní místa ve velkém množství, v nejlepším případě bude dosaženo přechodného snížení nezaměstnanosti, protože nakonec dojde ke zvýšení mezd, které budou dohánět růst cen. „To ale není špatné, když se pohybujeme na dně,“ míní ekonom.
„Fed nikdy nemůže naplnit oba mandáty najednou. To, že může dosáhnout vysoké zaměstnanosti a zároveň cenové stability, je jen zbožné přání,“ uvedl Phelps. Fed může se svými nástroji zasáhnout v případě šoků, tak jako je tomu nyní, výsledek bude ale jenom přechodný. Nezaměstnanost odpovídající Phelpsovu „novému normálu“ by se měla pohybovat na úrovni 7 – 7,5 %, situaci by mohly zlepšit strukturální změny a inovace.
David Blanchflower, profesor ekonomie na Dartmouth College, ohledně dopisu, který zaslali republikáni Benu Bernankemu a ve kterém kritizují QE2, uvedl, že ten z tohoto kroku překvapen nebude. Pokud by došlo k tomu, co republikáni navrhují, americká ekonomika by byla zatlačena zpět do deprese, protože „dělají stejné chyby, jako ve třicátých letech“. Republikáni se mýlí, když prosazují fiskální úspory v době, kdy je naopak potřeba fiskální stimulace. Fed musí kompenzovat to, že k této stimulaci nedochází.
Blanchflower plně podporuje QE2, Fed podle něho neměl příliš velký výběr v tom, jak dále postupovat. Bernankeho úkolem je „dělat, co je nejlepší pro Spojené státy“; od chvíle, kdy se začal bortit konsenzus mezi zeměmi G20, hraje každý za sebe, míní profesor. Fed podle něho zabránil další recesi a možná i depresi, ostatní by ho měli následovat. „Nejde o to vytvořit bublinu, jde o to, dostat ekonomiku z deflace ... Až dojde ke zvýšení inflace, Fed ví, co má dělat,“ uvedl Blanchflower ohledně obav trhů ze vzniku bublin.
S Blanchflowerem a Phelpsem by zřejmě nesouhlasil Charles Calomiris, který působí jako profesor ekonomie na Columbia Business School a který otevřený dopis Benu Bernankemu podepsal. Ten v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že i uvnitř Fedu existuje nesouhlas s jeho politikou. V soukromých rozhovorech lze tuto skutečnost zaznamenat, vně se ale uvedená instituce snaží vypadat jednotně.
Podle profesora je, co se týče podpisu dopisu, jeho cílem podpořit ty, kteří ve Fedu se současným postupem nesouhlasí a najít strategii exitu z této „pro Fed rozpačité situace“. „Špatné myšlenky by měly být zastaveny co nejdříve,“ uvedl Calomiris, podle kterého je QE2 špatnou politikou, protože v ekonomice není deflace a QE2 je jen pojištěním proti ní. Dlouhodobá očekávání inflace přitom zůstávají „konzistentně nad 2,2 %“. V minulosti také nelze najít případ, kdy „rostoucí ceny komodit, oslabující měna a obrovské fiskální deficity vedly k deflačnímu šoku“, uzavřel profesor.
(Zdroj: Bloomberg)