Maďarská vládní koalice se vydala ve šlépějích Argentiny roku 2001 a chystá se de facto znárodnit systém povinného soukromého penzijního spoření ve fondech. Svým obyvatelům dala "na výběr". Zaměstnanci spořící si na penzi v soukromých fondech buďto převedou své prostředky zpět ke státu, nebo se rozhodnou se vládnímu požadavku postavit a v takovém případě to ale pro ně bude znamenat ztrátu zhruba 70 procent svých odvodů na penzi. „Je to nacionalizace privátních penzijních fondů,“ uvedl bez diplomatických slov David Nemeth, ekonom v Budapešti. Ministr hospodářství Matolcsy krok oznámil včera. Jeho motiv je jasný – dostat 3 biliony forintů (14,5 mld. USD) spravované privátními penzijními fondy pod kontrolu státního rozpočtu. Tím vláda dosáhne redukce veřejného dluhu a rozpočtového schodku.
Maďarsko tak pohřbívá systém povinného soukromého penzijního spoření budovaný po více jak deset let výměnou za snahu o změnu nálepky nejzadluženější země střední a východní Evropy v rámci EU. V dnešní aukci vládních dluhopisů se zemi nepodařilo upsat plánovaný objem dluhu, forint ztrácí a výnosy na dluhopisech rostou nad hodnoty v červenci, kdy trhy ovládala panika z možného bankrotu země. „A bude hůř. Výnosy dále porostou, protože toto rozhodnutí vlády zmrazí poptávku po maďarském vládním dluhu, která dosud plynula právě ze strany penzijních fondů,“ varuje Attila Eszes, obchodník s dluhopisy v rámci KBC v Budapešti.
Krok maďarské vládě umožní „řešit“ současnou situaci, ale udělá v penzích další díru do budoucna. Vláda v čele s premiérem Orbánem použije platby do penzijních fondů na vyplácení současných penzí, což rozpočtu umožní snížit schodek, se kterým by se vláda touto cestou chtěla dostat pod 3 procenta HDP již příští rok ve srovnání s dosavadním cílem 3,8 % HDP. „Ve státním penzijním systémů je hluboká díra,“ uvedl ministr Matolcsy v parlamentu. „Vládní příjmy na penze zaostávají za potřebnými výdaji o 900 miliard forintů. To není jakkoli udržitelné,“ uvedl. Lidí, kteří spoří do soukromých plánů od roku 1998, je dnes v tomto soukromém systému skrze penzijní fondy přes 3 miliony. Zaměstnavatel z jejich platu do systému posílá 24 procent a sám zaměstnanec pak dalších 10 procent. Aktiva penzijních fondů budou automaticky převedena pod státní systém k 31. lednu roku 2011, pokud se majitelé penzijních plánů (tedy spořící lidé) nerozhodnou, že tak učinit nechtějí. Pak ale ztratí oněch zhruba 70 procent příspěvku na penzi, protože vláda navrhla, aby soukromé fondy oněch 24 procent placených zaměstnavatelem nedostávaly (zaměstnanci v soukromém fondu by tedy zůstalo jen oněch 10 procent, tedy cca 29,4 % celkového odvodu a 24 % placených zaměstnavatelem by mu de facto propadlo). Přibližně polovinu z aktiv penzijních fondů tvoří státní pokladniční poukázky. Ty mají být po převodu financí pod státní správu ihned zrušeny. Maďarská asociace penzijních fondů se okamžitě obrátila na Ústavní soud. Jeho kompetence ale Orbánova vláda také výrazně oslabuje. Dále zvažuje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Odezva finančních trhů na krok vlády je zřejmá – forint k euru ztratil v listopadu přes 2 % a HUF je nyní vůbec nejhůře performující světovou měnou. Dnešní aukce přinesla státní kase 30 ze 40 plánovaných miliard forintů pouze 12měsíčních poukázek a to za cenu akceptace průměrného výnosu 6,04 % místo 5,94 % v minulé aukci splatnosti před dvěma týdny (s kratšími splatnostmi obvykle problém s upsáním i v případě problémů země nebývá). Výnos 10letých vládních dluhopisů je nejvýše od 7. června, nad úrovní 7,8 procenta. „Změny penzijního systému jasně zvyšují dlouhodobé riziko proti krátkodobému efektu zlepšení rozpočtového schodku a veřejného dluhu, který navíc považujeme za iluzorní,“ uvedl analytik ve Varšavě Michal Dybula. Podle něj je nasnadě odezva v podobě snížení ratingu země. Ztráta maďarské burzy se přiblížila třem procentům.
S problémy penzijního systému bojují také další země v CEE, ovšem jinými cestami. Polský premiér Donald Tusk včera oznámil, že země vydá dlouhodobé dluhopisy, kterými bude soukromým penzijním fondům kompenzovat dočasný odtok příspěvku některých zaměstnanců ve prospěch státu. Konkrétní návrh chce představit příští týden. Litva omezila výši příspěvků do soukromých fondů loni, Estonsko oznámilo zmrazení příspěvků do penzijních fondů s platností do konce letošního roku v dubnu 2009 a obnoví je v lednu příštího roku. V Bulharsku soukromé penzijní fondy poskytnou pod státní kontrolu 20 % z investovaných aktiv na krytí výplat penzí do roku 2014 v zájmu zbrždění prohlubujího se deficitu. To znamená zhruba 100 milionů lev či 68 milionů dolarů. Tamní fondy kryjí zhruba 100 tisíc zaměstnanců pouze určitých profesí, které odcházejí do důchodu předčasně.
(Zdroj: Bloomberg, AP)