Devět měsíců před tím, než Argentina v roce 2001 přestala splácet své závazky, Jonathan Binder prodal všechny její dluhopisy a ochránil tak své klienty od největšího vládního defaultu. Nyní sází na to, že Řecko, Portugalsko a Španělsko restrukturalizují své dluhy a opustí unii.
Binder dříve působil jako bankéř ve Standard Asset Management, nyní působí jako hlavní investiční ředitel v Consilium Investment Management. Minulý rok nakupoval CDS, které chrání před defaultem těchto tří zemí stejně jako Itálie a Belgie. Vedle toho otevírá krátké pozice na podřízeném dluhu bank v EU. Podle jeho mínění dojde do konce roku 2011 zřejmě alespoň k jedné restrukturalizaci dluhů.
Argentinské krizi se podobně vyhnul Mohamed El-Erian a jeho fond v Pacific Investment Management Co., zaměřený na rozvíjející se ekonomiky. Nyní El-Erian očekává, že některé země z eurozóny odejdou. Robert Koenigsberger prodal argentinské dluhopisy rok před defaultem této země, nyní jeho investiční firma Gramercy kupuje v Evropě swapy, aby zajistila dluhopisy na rozvíjejících se trzích. Měnové rigidity a fiskální pasti, které svazovaly Argentinu v roce 2001, se podle Koenigsbergera podobají současné situaci v Evropě. Své swapové pozice charakterizuje jako zajištění proti systematickému riziku namísto toho, aby přímo sázel na restrukturalizaci v Evropě. Konečné rozhodnutí bude podle něho politické a ne ekonomické; čistě ekonomické rozhodování by vedlo k tomu, že by Řecko bylo již v defaultu a několik dalších zemí by ho rychle následovalo.
Na konci listopadu El-Erian v rozhovoru pro CNBC uvedl, že Portugalsko bude pravděpodobně žádat o pomoc z EU stejně, jako to udělalo Řecko a Irsko; některé země kvůli jejich rostoucímu odtržení od ekonomiky Německa pak podle něho do pěti let opustí měnovou unii.
Argentina začala mít problémy se splátkami dluhu poté, co navázala kurz své měny na posilující dolar v poměru jedna ku jedné a Brazílie přikročila k devalvaci realu. Podobně poškodilo evropské firmy posílení eura k dolaru, které přišlo po roce 2002. Řecký dluh se vyšplhal na 127 % HDP, což je druhá nejvyšší úroveň mezi rozvinutými zeměmi. Argentinský dluh dosahoval v roce 2001 62 % HDP. Rozpočtový deficit Řecka dosahující 15,4 % HDP je nejvyšší mezi rozvinutými zeměmi, za ním následuje Španělsko s 11 % a Portugalsko s 9,3 %. V roce 2001 dosahoval deficit Argentiny 6,4 %.
Zatímco někteří sázejí na defaulty v eurozóně, Simon Nocera, který nyní působí ve společnosti Lumen Advisors, se domnívá, že v Evropě nedojde k žádnému velkému převratu a nikdo euro neopustí. V roce 2000 prodával argentinský dluh, situace v Evropě je ale „úplně jinou hrou“, protože status quo je v zájmu Evropy, USA i Číny. Profesor ekonomie na Harvard University Kenneth Rogoff se naopak domnívá, že po mezinárodní vlně bankovní krize nevyhnutelně přichází krize v oblasti vládního dluhu. Podle něho je těžké si představit, že u některých zemí v Evropě nakonec nedojde k restrukturalizaci dluhu.
(Zdroj: Bloomberg)