Revidovaná data za třetí kvartál ukázala, že ekonomika rostla o 1 procento ve srovnání s minulým čtvrtletím a o 2,8 procenta oproti stejnému období minulého roku (sezónně očištěná data). Přestože jsou to čísla nižší než v prvním odhadu (1,1 a 3,0 procenta), stále ukazují na akceleraci hospodářského růstu.
Na straně tvorby HDP k růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, konkrétně odvětví výroby dopravních prostředků, strojírenství a elektronika. To není nic překvapivého, tyto sektory tradičně nejvíce ovlivňují směr ekonomiky. U užití HDP pak sledujeme posun směrem k domácí poptávce. Nejvíce k meziročnímu růstu přispěla tvorba zásob, což přisuzuje stále velmi významnou roli doplňování skladů v této fázi oživení. Zvýšil se také pozitivní příspěvek spotřeby domácností a směrem vzhůru ekonomiku táhly i investice do fixního kapitálu. V minulých dvou letech až do předchozího čtvrtletí přitom byl jejich příspěvek výrazně negativní.
Úsporná opatření se na druhé straně promítla do snížení veřejných výdajů, které tak ekonomiku mírně brzdily. Vývoz ve třetím čtvrtletí udržel vysoké tempo růstu, které umožnila sílící zahraniční poptávka. Zaměření na slušně rostoucí Německo a Slovensko přináší české ekonomice momentálně nemalé výhody. Na druhé straně však vidíme výrazné zrychlení růstu dovozu, jehož tempo překonalo vývoz. Celkově tak bilance zahraničního obchodu přispěla značně negativně k meziroční změně HDP.
Oživení investic, pomalé zlepšování soukromé spotřeby a rychlý růst dovozu svědčí o posilování domácí poptávky, která začíná hrát významnější roli při expanzi ekonomiky. Poté co zahraniční poptávka vytáhla domácí hospodářství z recese, se tak dostáváme do další fáze oživení. Tento vývoj by však neměl centrální banku přimět k rychlému zvyšování úrokových sazeb, neboť poptávkové inflační tlaky stále zůstávají nízké.
Mírného zrychlení ekonomiky bychom se měli dočkat i ve čtvrtém kvartále, celoroční růst HDP pak čekáme na úrovni 2,3 procenta.