O polovinu se do konce září letošního roku meziročně zvýšily investice čínských firem do projektů a drobnějších akvizic ve Spojených státech. Absolutní číslo je stále kapkou v moři, ale ukazuje na postupný rozklad po zhruba dvě desítky let zaběhlých konvencí. Jsou to čínské firmy, kdo stále více chodí za americkým zákazníkem na domácí trh i racionálně využívá vysoké nezaměstnanosti k budování konkurenceschopných výrobních provozů.
Podle dat sesbíraných americkou výzkumnou společností Rhodium Group čínské firmy do rozvojových projektů a akvizic ve Spojených státech investovaly od počátku roku do konce září celkem 2,81 miliardy dolarů proti 1,73 mld. USD ve stejném období loni. „Nejsou to již jen státní firmy chodící za nákupy nerostného bohatství, ale mnohem více privátní čínské firmy investující do maloobchodu, utilit i nových výrobních provozů,“ říká její šéf Thilo Hanemann. Z pohledu celkových investic se číslo Rhodium Group může zdát "kapkou v moři", ale při uvědomění si řady bariér a jeho sestavení „odspodu“ jde o jeden z kamenů mozaiky obratu ve vývoji investic čínských firem v zahraničí. Dle zprávy MMF Čína do roku 2005 za každý jeden dolar vlastní investice ve světě přijala do země zhruba 7 dolarů zahraničních investic. V příštím roce dle MMF poprvé investice Číny ve světě mají překonat do její ekonomiky plynoucí investice všech světových zemí.
Čínské zahraniční investice rostou stabilně od roku 2000, kdy čínská vláda přijala "go global" politiku, podporující investice tamních firem za hranicemi země. Mezi lety 2005 a 2007 se přímé zahraniční investice (FDI) Číny zvýšily z 12 miliard dolarů v roce 2005 na 27 miliard v roce 2007. Následně se opět více než zdvojnásobily v roce 2008 na 56 miliard dolarů a o další miliardu na 57 miliard dolarů rostly dokonce v roce 2009, když celosvětový tok FDI propadl o 50 procent. Čína se tak již loni dostala do pozice pátého největšího investora (odchozí investice). Podporou investicím bylo 20% zhodnocení čínského jüanu proti americkému dolaru v letech 2005 až 2008.
„Čínské firmy, díky vládou poskytovaným levným úvěrům, monopolnímu postavení a zvláštním dohodám, se topí v hotovosti a jsou vhodným zdrojem investic pro americkou ekonomiku, investic, které mohou udržet stávající a vytvořit nová pracovní místa v USA,“ cituje z jednoho z diplomatických dokumentů amerického ambasadora v Číně Jona Hustmana jeden z dokumentů zveřejněný WikiLeaks. Po lednové návštěvě USA se čínský prezident Hu Jintao chystá na návštěvu jedné z čínských firem v USA (podle dvou zdrojů zřejmě výrobce autodílů Wanxiang America Corp. v Illinois). Ze strany USA je zřejmý odpor k nákupu jakýchkoli aktiv strategického významu čínskými firmami tak, jak byla v roce 2005 zablokována akvizice ropné firmy Unocal Corp. čínskou firmou za 18 miliard dolarů a zatím také investice v rozsahu 200 milionů dolarů do ocelárny v Mississippi. Realizují se ale desítky jiných menších projektů. V texaské Corpus Christi plánuje v roce 2011 státem vlastněná Tianjin Pipe Group Corp. vybudovat investicí jedné miliardy dolarů ocelárnu, která zaměstná 500-600 lidí a obejde 63 amerických nařízení, která by blokovala stejnou komoditu v případě dovozu. K 30. listopadu Pacific Century Motors, za kterou stojí lokální čínská vláda v Pekingu, převzala michiganská aktiva , provozy zaměstnávající v automobilovém průmyslu 3600 lidí.
Pozvolné, ale stabilní posilování čínského jüanu bude pro čínské firmy činit americká a další světová aktiva stále více dostupná. Od Číny se očekává podobný boom zahraničních investic, jako tomu bylo v Japonsku poté, co země mezi lety 1985 a 1987 revalvovala japonský jen proti americkému dolaru o více než 50 procent (následkem Plaza Accord). Japonské investice ve světě vystřelily ze 7 miliard dolarů v roce 1984 na 20 mld. USD v roce 1986 a až 48 miliard dolarů v roce 1990. Příkladem mezi čínskými firmami může být světová jednička ve výrobě solárních panelů Suntech se sídlem blízko Šanghaje, které se stále více vyplácí americká továrna u Phoenixu proti přepravním nákladům z Číny. Kromě toho firma dostala v USA daňovou úlevu za založení výroby s investicí 10 milionů dolarů v rozsahu 2,1 milionu dolarů a pronikla na seznam vhodných dodavatelů solárních panelů pro vládní zakázky v rámci programu „Buy American“. Poptávka je zajištěna, když státy USA musejí zvýšit podíl odběru energie z obnovitelných zdrojů, například v Arizoně do roku 2025 na 15 %. Technologii, kterou Suntech aplikoval v americké továrně a která umožňuje za cenu 10% růstu výrobních nákladů se 30 lidmi stejnou produkci, jako v čínské továrně se stovkou zaměstnanců, chce příští rok aplikovat také v Číně. Suntech plánuje další najímání pracovní síly v USA a propouštění v Číně.
Vysoká nezaměstnanost v USA se stává motorem přesunu výroby i pro další firmy z destinací dosud typických levnou pracovní silou a outsourcingem výroby a vývoje ve službách (například IT). Již v srpnu CEO vedoucí indické outsourcingové firmy Genpact, lídra v procesním managementu a globalizaci poskytování služeb, Pramod Bhasin uvedl, že plánuje přesun značné části zakázkových prací do USA z Indie, protože tamní rostoucí nezaměstnanost stlačila platy natolik, že je firma schopna v USA najmout zaměstnance levněji, než v Indii. Ron Shah z indické private equity firmy Geena Ventures potvrzuje, že do USA se z Indie začínají vracet pracovní pozice pro nejlevnější pracovní sílu s nízkým vzděláním.
Podle Standard Chartered také indické investice a akvizice v zahraničí v příštím roce překonají letošní rekord 71 mld. USD v čele s akvizice v oblasti ropy a plynu a těžebních společností. Také podle budou indické investice směřovat především do těžby, zatímco zahraniční investice do Indie do farmaceutického segmentu. Dle globálního průzkumu vývoje trhu s M&A v roce 2011 jsou Čína a Indie považovány za hlavní globální kupce s atraktivními valuace a tím, jak roste jejich domácí konkurence, tlačící na expanzi firem za hranice domácího trhu. V říjnu letošního roku šéf Bank of China Xiao Gang uvedl, že pod tíhou finanční krize a následné ekonomické recese zdecimovaný finanční sektor ve světě musejí čínské banky využít k zahraničních akvizicím a posílení své konkurenceschopnosti v rámci globálního finančního trhu. První takto veřejně adresované prohlášení znamená, že Čína povolí opratě podmínek pro zahraniční fúze a akvizice i u čínských bank, které byly po vlně roku 2007 ze strany vlády potlačeny.
Podle dnes zveřejněné zprávy na říjnové schůzce premiérů Číny a Maďarska padla nabídka na nákup maďarského vládního dluhu do aktiv čínské centrální banky skrze aukce vládních dluhopisů a čínské státem kontrolované firmy mají investovat do maďarských rozvojových projektů, například v oblasti železnice. Delegace obou zemí mají dále jednat v lednu příštího roku. Nákup svých vládních dluhopisů Čínou již dříve připustila vláda Portugalska Portugalska, Irsko, nepotvrzené informace hovoří o dalších zemích východní Evropy.
(Zdroj: Bloomberg, AP, CNBC, Bank of China, , Standard Chartered, Taipei Times)