Řecko uvažuje o restrukturalizaci celého svého vydaného státního dluhu formou prodloužení jeho splatnosti. Tuto cestu preferuje před restrukturalizací formou odpisu části dluhu soukromých věřitelů. V noci na dnešek to uvedl pro řeckou televizi Skai TV místopředseda řecké vlády Theodoros Pangalos. Vicepremiér uvedl, že jednání o prodloužení splatnosti se nemají týkat jen záchranného úvěru od EU a MMF v rozsahu 110 miliard eur, ale celého dluhu země.
Pangalos připustil, že Řecko bude muset přikročit k dosud odmítané restrukturalizaci dluhů, avšak v žádném případě to podle něj neznamená vyhlášení platební neschopnosti. "Mohli byste se zeptat - "není to ta restrukturalizace?" Technicky ano, avšak v tom smyslu, že nebude nikdy žádný pochyb o našem závazku splatit dluh a splatit všechno, co dlužíme," řekl Pangalos v řecké televizi Skai TV.
Řecká vláda dosud možnost restrukturalizace dluhu u soukromých věřitelů odmítala a připouštěla jen změnu podmínek úvěru od EU a MMF. Vyjádření vícepremiéra je první připouštějící i změnu u dluhu drženého soukromými investory.
Řecku končí nouzové úvěry EU/MMF v roce 2013 a následně by je mělo začít splácet. Vládnou však obavy, že Atény se do té doby nebudou schopny vrátit plnohodnotně na finanční trhy, protože výnosy jeho vládních dluhopisů jsou stále blízko rekordních krizových úrovní. Jak EU,tak i MMF již vyjádřily ochotu prodloužit Řecku splatnost svých půjček. Jak vyplývá z vyjádření vícepremiéra, ani to ale zemi zřejmě nebude stačit. Pokud by Atény obdobný krok požadovaly i od soukromých věřitelů, jednalo by se v zásadě o restrukturalizaci ve formě dohody na novém splátkovém kalendáři.
Řecko při řešení problému země vytrvale hraje na evropskou notu a ohrožení stability eura. Loňské získání podpory pro Řecko, a zlomení odporu Německa k takovému kroku, se neslo právě na vlně přesvědčování, že finanční osud Řecka je nedílně spojen s osudem celé eurozóny a jednotné měny. Výměnou za finanční pomoc byl slib omezení rozpočtového deficitu (po revizi eurostatem v roce 2009 na úrovni 15,4 % HDP). Právě finanční pomoc ale řada ekonomů a analytiků označuje za zásadní překážku ke skutečnému řešení skutečného problému, kdy Řecko jednoduše není schopno samostatně obsluhovat dluh na úrovni řádově 120 procent HDP, jehož objem má dle prognóz do roku 2014 nabobtnat až na 165 procent HDP. I tentokrát vicepremiér Pangalos řekl, že záchrana Řecka je klíčem k budoucnosti eura, které je ohroženo spekulanty. „Loď eura je obklopena žraloky, kteří umí vycítit krev na kilometry daleko. Nyní ucítili krev ubohého Řecka. Jejich cílem však nejsme my, ale něco jiného. Útočí na nás spekulanti, kteří chtějí oslabit hodnotu eura, o to tu běží," řekl v řecké televizi Skai TV druhý muž řecké vlády Pangalos. I tentokrát Pangalos zopakoval, že role Německa v důrazu na vyřešení evropské dluhové krize zůstává klíčová.
(Zdroj: čtk, Skai TV, The Economist, Bloomberg)