Nevítaným vedlejším produktem nedávné snahy vlád a centrálních bank o stimulaci domácích bankovních sektorů je a) bezuzdné tištění peněz (pardon…“politika kvantitativního uvolňování zaměřená na cílenou podporu ekonomiky“), b) demolice výnosového profilu klasických spořících produktů a c) pokřivení vypovídací schopnosti trhů vládních dluhopisů. Jinými slovy, mnozí investoři jsou více či méně nuceni brát na svá bedra vyšší než adekvátní riziko, ve snaze udržet svou hlavu při souboji s inflací „nad vodou“.
To vede k mnoha věcem, kromě jiného k notné tlačenici na trhu komodit nebo aktiv jakkoliv navázaných na rozvíjející se trhy. Technologický pokrok však navíc všechny segmenty finančního trhu nevídaným způsobem demokratizoval a „obyčejnému“ investorovi se tak otevřela okna do míst, o kterých dříve mohl jenom snít. Již zmíněné komodity, futures, opce nebo měny jsou dostupné na několik „kliknutí“ a mnoho investorů tak může velmi snadno spadnout do pasti zvané „investorské přehlcení“.
Nikdo tento koncept neilustroval lépe, než filozof a ekonom Nassim Taleb ve svém příměru k pomyslnému penzionovanému zubaři. Tento zubař má garantováno, že jeho investiční portfolio vynese 15% p.a. při volatilitě 10%. Tyto dvě veličiny jsou dané a nelze je změnit. Jediné, co změnit lze je četnost, s jakou se náš milý zubař na své portfolio dívá. Čím častěji tak činí, tím větší bude jeho frustrace z (potenciálně krátkodobého) negativního vývoje a tím větší bude také jeho snaha „s tím něco dělat“. Matice četnosti sledování portfolia vs. pravděpodobnosti příjemného pocitu z toho vyplývající vypadá následovně:
Četnost sledování portfolia |
Pravděpodobnost „příjemného pocitu“ |
1 sekunda |
50,02% |
1 minuta |
50,17% |
1 hodina |
51,30% |
Denně |
54% |
Měsíčně |
67% |
Čvrtletně |
77% |
Ročně |
93% |
(Zdroj: „Fooled by Randomness“, Nassim Nicholas Taleb)
Vzkaz je jasný – čím více, tím hůře. Čím méně se bude Talebův zubař dívat na své – fundamentálně správně postavené a udržované – portfolio, tím větší je šance uspokojivého výsledku z této činnosti. Na portfoliu samotném se nic nezměnilo, jen se snížila četnost jeho pozorování.
V zájmu objektivity je nutno dodat – výše uvedené platí pro středně- až dlouhodobé investory, nikoliv pro nadšené mezidenní nebo krátkodobé spekulanty. Ti by naopak při aplikování zubařovy strategie nejspíše zaplakali nad výdělkem (resp. prodělkem), protože jejich pozice jsou často z definice velmi volatilní a ještě častěji „pákované“, tj. vyžadují nepřetržitou „údržbu“.
Investování na finančních trzích je totiž podnikání jako kterékoliv jiné a jako takové beze zbytku naplňuje pořekadlo „když nevíte kam jdete, je v zásadě jedno jakou cestu zvolíte“.
Hezký týden!