Ve srovnání s tím, kde jsme byli před rokem, eurozóna znatelně postoupila směrem ke stabilizaci. Byly vytvořeny programy pro stabilizaci, Řecku a Irsku byla poskytnuta pomoc a všechny zadlužené země jdou cestou úspor a provádějí strukturální reformy. V rozhovoru pro Financial Times Video to uvedl Lorenzo Bini Smaghi, člen výkonné rady ECB. Míní, že „reakce politiků byla možná pomalá, ale nakonec přišla“.
Nyní je podle ekonoma potřeba zajistit, aby rozpočty jednotlivých zemí eurozóny byly pod kontrolou, a k tomu potřebujeme vytvořit automatická pravidla. Větší odolnost regionu musí také zajistit strukturální reformy. Vedle toho se musí zvýšit efektivita bankovní regulace, která mimo jiné zabrání „přílišnému růstu tohoto sektoru, který byl v některých zemích pro daňové poplatníky příliš velký“.
„Zřejmě je třeba posunout se směrem k větší koordinaci, protože bankovní systém je propojený, ale zároveň je regulovaný lokálně,“ řekl Smaghi, podle kterého by se tak zvýšila efektivita regulace a řešení problémů. Část zodpovědnosti ale zůstává na národních vládách a regulátorech, „zejména co se týče rekapitalizace a restrukturalizace bank.“
Default Řecka by podle ekonoma byl „dost dramatický pro samotné Řeky“. Vyvolal by kolaps finančního systému a obrovské ekonomické a politické problémy. Místo toho „musí fungovat současný plán A“ a Řekové se snaží o jeho naplnění. Ekonom se domnívá, že podmínky záchranného plánu mohou být časem „podle standardních procedur“ změněny. Stejná je situace u Irska, které nyní tuto změnu požaduje, „to se ale může stát jen tehdy, pokud bude dosaženo nějakého pokroku“.
Ohledně inflace Smaghi uvedl, že ECB ji „pozorně sleduje“, doposud se zvyšuje zejména kvůli cenám komodit, které „rostou po celém světě“.
(Zdroj: FT)