„Národ nemůže dlouho prosperovat, pokud favorizuje pouze prosperující,“ uvedl americký prezident Barack Obama při své inauguraci před dvěma roky. Podle průzkumu provedeného mezi samotnými investory si většina z nich myslí, že čistě proti tomuto sloganu jde jak prodloužení daňových výhod z Bushovy éry o další dva roky, schválené prezidentem, tak politika amerického Fedu skrze QE2.
Byl to šéf Fedu Ben Bernanke, kdo se opíral ve svém projevu z minulého týdne o měkké indikátory jako pozitivní část dat z americké ekonomiky (proti trhu práce a trhu nemovitostí). Na rozpor mezi vývojem sentimentu ve vyšších a nižších příjmových skupinách ukazují ale data Reuters a University of Michigan. Podle nich v únoru spotřebitelský sentiment v příjmových skupinách rodin nad 75 tisíc dolarů vyskočil na 88,2 bodu, nejvýše od vlády prezidenta Bushe roku 2007. Opakem je vývoj sentimentu v opačné části příjmového spektra, když spotřebitelská nálada této skupiny v únoru klesla měřeno shodným indexem na 67,7 bodu ze 72,1 bodu v lednu, nejníže od nástupu prezidenta Obamy v roce 2009.
Podle průzkumu CNBC mezi investory tomuto rozevírání nůžek napomáhá jak kompromisní dohoda o prodloužení bushových daňových výhod o další dva roky s republikány (pro všechny příjmové skupiny, těžit ale budou zejména ti bohatší), tak i QE2 v podání amerického Fedu, zvýšenou likviditou ženoucí výše americký akciový trh. „Z této rally nemají žádný prospěch nižší příjmové skupiny,“ uvádí Ed Yardeni, prezident a hlavní investiční stratég Yardeni Research. „Ti jsou vystaveni především vývoji dlouhodobé nezaměstnanosti a snižování mezd a soustředění Bernankeho na jádrovou inflaci je pro naprostou většinu z nich irelevantní,“ dodává. Vedle nezaměstnanosti zdůrazňuje dopad rostoucích cen potravin, energií a paliv.
„Zřejmě nejvíce nezamýšleným dopadem QE2 je narůstající disparita v bohatství, pěstována poněkud knižně řečeno na bedrech těch nejchudších jak v USA, tak mimo Spojené státy (protože QE2 dopadá na rostoucí ceny komodit, energií, potravin,… všude ve světě),“ uvádí svůj názor Steve Cortes za Veracruz Research a Fast Money.
Tento posun ve společnosti dokládá například evidentní změnou strategie řetězce Wallmart, profilujícího se dosud jako „výhodný a dostupný pro všechny“ směrem k zákazníkům z vyšších příjmových skupin s novou strategií cílící na klíčového zákazníka s ročním příjmem mezi 40 a 70 tisíci dolary. Tuto změnu strategie potvrzuje i Charles Grom z .
Obecně by se dalo říci, že prezident bude preferovat centrálního bankéře, držícího sazby nízko na podporu ekonomiky, nejméně v obdobím před zvolením na další období. Byl to George Bush, kdo podrobil kritice bývalého šéfa Fedu Alana Greenspana za to, že v 90. letech nesnižoval sazby dostatečně rychle a ekonomické důsledky mu „prohrály volby“. Vrátíme-li se k inauguračnímu prohlášení Baracka Obamy a výše popsanému vývoji, zůstává otevřena otázka, zda by neměl (nejméně v předvolebním období) podporovat centrálního bankéře, který bude tlačit na zvyšování úrokových sazeb.
(Zdroj: CNBC)