Úvahy o nastavení parametrů jednotlivých modelů důchodových fondů odkryl konzultační materiál ministerstva financí ČR pro veřejnou diskusi nad poplatky, které mají být účtování účastníkům fondů v připravované penzijní reformě. Z materiálu vyplývá, že každá penzijní společnost musí vytvořit povinně 4 fondy, a to důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond a dynamický důchodový fond. V nejagresivnější a nejrůstovější variantě by penzijní společnosti bylo umožněno investovat až 80 procent aktiv do tuzemských i zahraničních akcií.
Z pracovního materiálu MF vyplývá, že ve 2. pilíři (nový v rámci penzijní reformy) nesmí penzijní společnost vytvářet jiné důchodové fondy, než čtyři výše uvedené a každý typ povinného důchodového fondu může mít ve svém portfoliu pouze jeden. Statut každého fondu musí schválit ČNB. Penzijními společnostmi působícími ve 2. pilíři se mohou stát dle MF například penzijní fondy ze současného 3. pilíře za splnění dodatečných zákonných podmínek. Penzijní společnost bude prakticky obdobou investiční společnosti známé z kolektivního investování.
Nejkonzervativnější varianta důchodového fondu státních dluhopisů počítá s investicemi 98% majetku fondu do státních dluhopisů ČR, zbylých 2 % do dluhopisů ČNB, státních pokladničních poukázek ČR a ČNB (nástroje peněžního trhu) a vkladů u regulované banky se splatností nejvýše 2 roky. Vážená průměrná splatnost portfolia může být nejvýše 10 let. Zajišťovací nástroje (deriváty) může tento fond využívat pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku, s tím, že proti měnovému riziku musí být zajištěn celý majetek fondu (tj. např. v případě investic do českých státních dluhopisů denominovaných v eurech).
Druhý model konzervativního důchodového fondu má investovat pouze do dluhopisů členských států EU a jejich centrálních bank, dluhopisů Evropského fondu finanční stability, Světové banky, MMF, Evropské investiční banky, ECB nebo jiné ČNB uznané mezinárodní finanční instituce a do jiných dluhopisů (dluhopisy jiných států a korporátní dluhopisy) s ratingem v 5 nejvyšších ratingových stupních (tj. AAA až A+, resp. Aaa až A1) vydaném uznanou ratingovou agenturou. Dále má smět investovat do nástrojů peněžního trhu vydaných členským státem EU a dalšími emitenty uvedenými výše, části fondů peněžního trhu a vkladů u regulované banky se splatností nejvýše 2 roky. Fond peněžního trhu, do kterého může konzervativní důchodový fond investovat, musí mít udělen rating ve 3 nejvyšších ratingových stupních (tj. AAA až AA, resp. Aaa až Aa2), být pod dohledem a povolením členského státu EU a investovat pouze do nástrojů peněžního trhu se zbytkovou splatností 397 dnů a disponující váženou průměrnou splatností maximálně půl roku. Hlavním cílem fondu má být uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů.
Do dluhopisů má smět konzervativní fond investovat maximálně 70% svého majetku a zbylých 30% tak musí investovat do likvidních aktiv. Vážená průměrná splatnost portfolia může být nejvýše 7 let a deriváty smí tento fond využívat pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku, s tím, že proti měnovému riziku musí být zajištěn celý majetek fondu.
Vyvážený důchodový fond, který je třetím ze čtyř navrhovaných modelů, má smět investovat do stejných nástrojů jako konzervativní důchodový fond s několika podstatnými odchylkami. Dluhopisy jiných než členských států EU a korporátní dluhopisy mohou mít i rating až do stupně A-, resp. A3 a fond může investovat do cenných papírů vydávaných standardním fondem kolektivního investování (tzv. UCITS fond, tj. fond splňující požadavky práva Evropských společenství). Není tak omezen pouze na investice do fondů peněžního trhu. Fond může dále investovat do akcií a zahraničních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na evropské mnohostranném obchodním systému. S ohledem na fakt, že tento typ fondu neinvestuje výhradně do dluhových cenných papírů, nevyžaduje se u něj, aby dodržoval limity týkající se vážené průměrné splatnosti. Deriváty může tento fond využívat pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku, s tím, že majetek nezajištěný proti měnovému riziku může tvořit maximálně 50% hodnoty jeho majetku. Do akcií, zahraničních akcií a podílových listů standardních fondů investujících převáženě do akcií a zahraničních akcií může tento fond investovat maximálně 40 % hodnoty svého majetku.
Nejagresivnější a potenciálně nejrůstovější variantou fondu je dynamický důchodový fond. Ten může v navrhované podobě proti třetímu typu investovat i do dluhopisů jiných než členských států EU a korporátních dluhopisů až do ratingu BBB-, resp. Baa3 a do cenných papírů vydávaných speciálním fondem kolektivního investování. Tedy fondem, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie, jako jsou v ČR například nemovitostní fondy, fondy fondů a fondy kvalifikovaných investorů. Deriváty může tento fond používat k zajištění jakéhokoli rizika s omezeními obdobnými jako u standardních fondů kolektivního investování, s tím, že se navrhuje nestanovit mu ze zákona povinné zajištění proti riziku (ani měnovému). Do akcií, zahraničních akcií a podílových listů standardních a speciálních fondů investujících převáženě do akcií a zahraničních akcií může tento fond investovat až 80% hodnoty svého majetku.
Budoucí penzijní systém dle návrhu MF předkládaného veřejnosti k diskusi bude založen na 3 pilířích. 1. pilíř tvoří stávající povinný průběžný státní systém (pay-as-you-go, PAYG), do kterého je odváděn příspěvek na důchodové pojištění v zákonem stanovené výši, tedy v případě zaměstnaneckého pracovního poměru 28 % z vyměřovacího základu. 2. pilíř je nově vytvářen a spočívá v dobrovolném (opt-out) vyvázání části prostředků odváděných do 1. pilíře, a to ve výši 3 % z vyměřovacího základu. K tomu musí účastník 2. pilíře povinně doplnit příspěvek o další 2 % z vyměřovacího základu, o něž se fakticky zvýší sazba důchodového pojištění. 3. pilíř tvoří existující dobrovolné penzijní připojištění, které však bude dle sdělení ministerstva financí reformováno.
Materiál MF je k dispozici na stránkách ministerstva na odkazu ZDE. Odpovědi na konzultační otázky je dle MF možné zasílat elektronicky do 5. dubna 2011. Poté bude tato veřejná konzultace dle sdělení MF vyhodnocena a vzata v úvahu při pracích na konečné podobě důchodové reformy.
(Zdroj: Konzultační materiál MF)