Americké podniky mají na svých hotovostních účtech nejvíce prostředků za posledních 45 let. Může jít sice o střelivo do akvizičního boje či zásobu peněz pro výplatu dividend těšících akcionáře, ale stejně tak představují i významné riziko pro růst ekonomiky Spojených států a potažmo i další osud býčího trhu na Wall Street.
Podle údajů americké centrální banky a švýcarské investiční banky dosáhl již průměrný podíl hotovosti na celkové hodnotě aktiv amerických společností úrovně 5,96 procenta, což je objem nevídaný od druhé poloviny sedmdesátých let minulého století. „Přetrvávající akumulace hotovosti namísto investic do nového vybavení a technologií není podpornou pro dlouhodobý ekonomický růst,“ varuje Neal Soss, hlavní ekonom . „A když podniky nerostou, rozhodně nebudou navyšovat ani stavy zaměstnanců, aby tak snížily míru nezaměstnanosti, která vyvolává vrásky na čele,“ dodal.
Páteční údaje amerického ministerstva obchodu ukázaly, že firemní zisky za rok 2010 vyskočily o více než pětinu – konkrétně o 20,4 procenta, tedy nejprudším tempem od roku 2004. Kam se ty peníze poděly? Neal Soss se domnívá, že nejde ani tak o „skrblení“, nýbrž o přetrvávající obavy z nenadálých dozvuků finanční krize. „Je obtížné s jistotou nařknout korporace z všeobjímající nenasytnosti. Spíše se domníváme, že zdráhavost amerických firem utratit větší část cash flow lze přirovnat k extrémně vzácnému šoku peněžní nabídky, jaký zachvátil ekonomiku v průběhu Velké deprese,“ vysvětlil hlavní ekonom švýcarské banky.
Další otázkou je, kde se ten balík peněz ve skutečnosti nachází. Některé studie soudí, že celý objem z velké většiny drží pár velkých společností – sází se především na velké technologické společnosti jaké je , nebo . Zatímco v případě velkých finančních společností bývá zásoba hotovosti z velké části neutralizována objemem dluhu, v případě nefinančních společností tomu tak většinou není.
Existují také hlasy a náznaky, že americké korporace začínají nastřádané peníze konečně utrácet. Data společnosti TrimTabs vypovídají o tom, že na začátku letošního roku korporátní sektor vynaložil 139,1 miliardy dolarů na nákup vlastních akcií – nejvíce za 3 roky - a 24,9 miliardy dolarů hotovosti šlo na akvizice.
Radost však kalí fakt, že ještě rychleji než americké firmy vlastní akcie kupovaly, jejich vrcholní pracovníci (insiders) je prodávali. Objem prostředků vynaložených na převzetí konkurence, dodavatelů, distributorů také není nijak závratný, a hlavně nepřináší vždy reálnou podporu pro lepší vývoj ekonomiky. Společnosti totiž po převzetí většinou nově vzniklý podnik konsolidují a v rámci maximálních úspor z rozsahu proto spíše propouštějí než nabírají.
„Z teoretického pohledu, když jste na 45letém maximu (úrovně hotovosti), měl by to být býčí signál pro zaměstnanost. To znamená, že lze čekat utrácení těchto peněz. Pokud však je výsledkem nárůst aktivity v oblasti fúzí a akvizic, může to být pro pracovní místa naopak destruktivní,“ upozornil Uri Landesman, šéf společnosti Platinum Partners a doporučil proto investorům sledovat vývoj nezaměstnanosti.
Další měsíční zprávu z trhu práce zveřejní ministerstvo práce Spojených států již tento pátek 1. dubna. Ekonomové podle průzkumu agentury Bloomberg přepokládají, že po nečekaném únorové poklesu míry nezaměstnanosti pod hladinu 9 procent došlo v březnu pouze ke stagnaci na úrovni 8,9 procenta.
(Zdroj: CNBC, , , Bloomberg)