Z hlediska krocení inflace by bylo pro čínskou vládu velice výhodné, povolit konečně zhodnocení jüanu, uvedl v pondělí legendární investor George Soros. Právě svou rezistencí vůči světovému tlaku na silnější čínskou měnu ztratil Peking nad inflačními tlaky kontrolu a těžko se vypořádává s riziky tlačící ceny i mzdy v Číně výše, míní Soros. V pátek má Čína zveřejnit svou obvyklou dávku makroekonomických dat, mezi nimi i březnovou míru inflace. Analytici oslovení agenturami Reuters i Bloomberg se přitom shodují, že meziroční tempo růstu cenové hladiny by se mělo dále zvýšit, a to na 5,2 procenta z 4,9 % v únoru.
Ekonomové soudí, že rostoucí inflace zůstane čínským „problémem číslo 1“. Čínská vláda ve snaze krotit rychle rostoucí ceny přistoupila k rychlému utahování měnové politiky. Minulý týden centrální banka přistoupila ke zvýšení roční depozitní sazby o čtvrt procenta na 3,25 %, roční zápůjční sazbu stanovina také o 25 b.p. výše na 6,31 procenta. Ke zvýšení sazeb tak přistoupila podruhé od začátku roku a již počtvrté od října loňského roku. Mezitím ještě několikrát zvýšila povinnou míru minimálních bankovních rezerv. Leif Eskesen z předpokládá, že v dalších měsících lze čekat další zvýšení sazeb o čtvrt procenta i zvýšení míry povinných minimálních rezerv o celé jedno procento z aktuálního maxima 20 procent.
Tlaky na růst cen jsou podle analytika především výsledkem rostoucí poptávky narážející na kapacitní možností, což vyúsťuje v růst jádrové inflace. Uwe Parpart, hlavní ekonom Cantor Fitzgerald, předpokládá, že čínská centrální banka bude pokračovat v utahování měnové politiky do konce léta, negativní dopad na ekonomický růst země ale není pravděpodobný. Analytici švýcarské dokonce odhadují růst hlavní depozitní sazby do konce roku o další procento a půl. „To (růst sazeb) nemůže trvat donekonečna,“ říká Soros. Podotýká, že ačkoli strategie čínské měnové politiky vyvedla zemi z finanční krize, Peking promarnil svou šanci na zkrocení inflace. Jüan během posledních dvou let posílil vůči americkému dolaru o 4,6 procenta, navzdory silnému ekonomickému oživení a rekordní výši zahraničních rezerv. Z desítky asijských měn, jejichž vývoj sleduje agentura Bloomberg, jde o druhý nejmenší růst vůči USD.
„Pohyb směnných sazeb může být efektivním nástrojem na boj s inflací, ne však zřejmě v případě Číny,“ uvádí hlavní ekonom v Hongkongu Li Cui. „Není přílišným překvapením, že se Čína potýká s vyšší inflací vzhledem k tomu, že růst cenové hladiny je způsoben silná domácí poptávkou, zatímco dovezená inflace hraje v tomto případě mezní roli,“ říká. Čínská ekonomika rostla v posledním kvartále 2010 9,8% tempem, poháněna průmyslovou výrobou a maloobchodními tržbami.
Výkonný ředitel Marco Polo Pure Asset Management Aaron Boeskyse jako jeden z mála domnívá, že data o čínském CPI by mohla naopak překvapit poklesem. „Spousta lidí očekává růst inflace i na 5,5 %, já odhaduji 4,8 až 5 procent,“ říká. Podle Boeskyho je čínská vláda vůči inflaci velmi „ostražitá“ a čínská politika se blíží vrcholu upevňování měnových podmínek.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)