Aktualizováno Řecko naplánovalo úspory v rozsahu 23 miliard eur pro roky 2012 až 2015, které povedou ke snížení rozpočtového schodku do roku 2015 na jedno procento HDP ze zhruba 10 % v roce 2010 a zároveň vláda sníží své výdaje na 44 procenta HDP z 53 procent v roce 2009. Premiér Papandreu rovněž řekl, že Řecko bude nadále pokračovat v hlubších strukturálních reformách. Zprvu však chyběly jakékoli podrobnosti tohoto plánu, které byly očekávány. „Bude dokončen v příštích týdnech a poté bude předložen parlamentu," uvedl Papandreu. V rámci privatizace aktiv za 50 miliard eur si však vláda chce podle něj udržet strategickou kontrolu ve strategických sektorech.
Podrobnosti úsporného plánu až později odpoledne představilo řecké ministerstvo financí. Mezi jednotlivé úsporné kroky, které mají v letech 2011-2015 státní kase ušetřit 25 miliard eur podle zprávy ministerstva patří: škrty 2 mld. EUR na mzdách, 1,2 mld. EUR na výdajích za armádu, 1,2 mld. EUR z reformy zdravotnictví, 2,5 mld. EUR z penzijní reformy a 2 mld. EUR má přinést zrušení daňových výjimek. Řecké ministerstvo financí zároveň uvedlo, že odhaduje, že dluh země za rok 2011 dosáhne 153 procent hrubého domácího produktu, v roce 2012 pak 159 % a od roku 2013 dále má začít klesat. Plánované prodeje vládního majetku mají podle MF snížit roční úroky ze státního dluhu o 3 miliardy eur. Státní dluh by díky privatizacím měl do roku 2015 klesnout o 20 procent.
Řecko se před rokem dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem na úvěru 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč), který zemi zachránil před insolvencí. Nyní musí dodržovat sjednané podmínky, zejména trajektorii snižování rozpočtového deficitu. V posledních dnech se množí zprávy, podle kterých bude muset Řecko přistoupit k restrukturalizaci svého dluhu, dle odhadů zdrojů z EU či ratingové agentury S&P v rozmezí 40 až 70 procent vydaného dluhu. Papandreu však ujistil, že země o této možnosti neuvažuje. "Problém bude vyřešen do hloubky, ne restrukturalizací dluhu, ale restrukturalizací země," uvedl.
"Projev premiéra nepřinesl nic jasného, nejistoty zůstávají," uvedl analytik banky Attica Theodore Krintas. "Trhu by se líbil konkrétní plán privatizací vztahujících se k roku 2011, to mělo být vysvětleno. Premiér nám řekl, že to bude upřesněno po Velikonocích, to trhu nepomůže," dodal. Ekonom Nouriel Roubini pro Bloomberg znovu zopakoval svůj názor, že Řecko se restrukturalizaci dluhu nevyhne a bude jej následovat také Španělsko. Ve hře je podle něj stejný krok u portugalské vlády a irského bankovního sektoru.
Situaci následně příliš nepomohl ani náměstek německého ministerstva financí Werner Hoyer, když uvedl, že restrukturalizace řeckého dluhu by nebyla pohromou, a pokud by se na tomto kroku shodla řecká vláda s věřiteli, Německo by jej také restrukturalizaci podpořilo. Hoyer pochválil řeckou vládu za velký kus práce při reformování země. „Zda-li to vše bude stačit a výsledky se dostaví dostatečně brzo, už je jiná otázka,“ dodal.
Zklamání trhů je patrné na dalším růstu kontraktů CDS na zajištění proti neplácení dluhu u Řecka na rekordních 1147 bps, což implikuje 63% pravděpodobnost platební neschopnosti země. U Portugalska rostly CDS také na rekordních 596 bps a u Irska na 553 bps. Řecko chce znovu testovat trhy emisí pokladničních poukázek, konkrétně 13týdenní splatnosti a to v objemu 1,25 mld. EUR dne 19. dubna. Včera jeho 10letý dluhopis přesáhl výnos 13 % (dvouletý 18,1 % a tříletý 18 %).
(Zdroj: Bloomberg, ČTK)