Aktualizováno Až na 1,9 procenta v roce 2014 klesne schodek tuzemského státního rozpočtu do roku 2014 a to přes úrovně 3,5 procenta v příštím roce a 2,9 procenta v roce 2013. Uvedl to premiér Petr Nečas. Ministr financí Miroslav Kalousek řekl, že vláda v loňském roce naplnila cíl schodku rozpočtu do vytčených 5,3 procenta hrubého domácího rozpočtu, když realita dosáhla 4,71 procenta.
Vláda na svém dnešním zasedání schválila střednědobé výdajové rámce na roky 2012 až 2014. Ty počítají pro rok 2012 s výdaji státního rozpočtu a státních fondů ve výši 1154 miliard korun, pro rok 2013 s výdaji 1177 miliard korun a pro rok 2014 s výdaji 1212 miliard korun. To odpovídá strategii vlády dosáhnout vyrovnaných rozpočtu v roce 2016, uvedl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády ministr financí Miroslav Kalousek. Výdajové rámce tak odpovídají deficitu veřejných financí pro příští rok ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), pro rok 2013 s deficitem 2,9 procenta HDP a pro rok 2014 s deficitem 1,9 procenta HDP. Schválení výdajových rámců je první etapou při přípravě státního rozpočtu na následující rok. Výdajové rámce odpovídají pro roky 2012 a 2013 již loni schváleným výdajům, ovšem zvýšeným o 11,7 miliardy korun určených na kompenzace růstu cen elektřiny souvisejících se solárním elektrárnami.
"Vážím si jednomyslného rozhodnutí vlády. Je to o důležitý instrument finanční disciplíny vlády. Je tak zastropována výše výdajů a pokud dojde k lepšímu vývoji ekonomiky a nárůstu příjmů, pak se přebytečné peníze využijí ke snížení deficitu," uvedl Kalousek. Kdyby ovšem podle něj vláda nepřistoupila k aktivním úsporným opatřením a vše zůstalo při současné stavu, pak by vláda potřebovala v roce 2014 o 100 miliard korun více, než schválila ve výdajových rámcích. "Jde o strukturální změny ve státní správě i rozpočtové legislativy," dodal ministr k plánovaným opatřením.
Vláda dnes také schválila státní závěrečný účet za loňský rok. Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2010 schodkem 156,4 miliardy korun. Deficit veřejných financí tak činil uvedených 4,71 procenta hrubého domácího produktu.
Rezort Miroslava Kalouska vychází ve svých kalkulacích z hlavních makroekonomických indikátorů. V jejich výhledu pro rok 2014 počítá například s kurzem 22,2 koruny za euro, meziročním růstem HDP o 3,8 procenta a šestiprocentní mírou nezaměstnanosti.
Končící ostrá vládní krize neovlivnila přípravu základních reformních zákonů, shodli se dnes také premiér Petr Nečas (ODS) a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle jejich vyjádření platí původní plán kabinetu, že první etapu reforem zdravotnictví či důchodového a sociálního systému hodlá vláda předložit do poloviny roku. Případné zpoždění, kdy například nezasedala porada ekonomických ministrů, bude podle premiéra dohnáno "zvýšeným nasazením".