Aktualizováno Výkon české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí vzrostl na 2,8 procenta meziročně, byl tedy o 0,3 procentního bodu rychlejší, než předpokládal předběžný odhad Českého statistického úřadu. V mezikvartálním srovnání se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,9 procenta, zatímco první rychlý odhad statistiků z 13. května byl +0,6 procenta.
"Zdrojem ekonomického růstu byl na straně poptávky především zahraniční obchod, pozitivní vliv mělo i oživení investiční aktivity. Opačně působil pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Tahounem zvýšení tvorby hrubé přidané hodnoty byl stejně jako v předchozích čtvrtletích zpracovatelský průmysl," uvedl ČSÚ.
Zpřesnění údajů HDP za první čtvrtletí proti necelý měsíc starému rychlému odhadu bylo podle statistiků důsledkem využití komplexnějších informací o vývoji podnikatelského a vládního sektoru a částečně i dílčích zpřesnění ukazatelů za jednotlivá čtvrtletí roku 2010.
"Poslední data přicházející ze zahraničí přináší varování, že by mohlo přijít určité zpomalení růstu. Projevilo se to již na posledních číslech z českého průmyslu. Nicméně, i když budeme počítat s pomalejším růstem ekonomiky v dalších čtvrtletích, dávají data za 1. kvartál solidní základ pro celoroční výsledek. Naše prognóza pro růst HDP v letošním roce činí 2,5 procenta," uvedl k dnešním číslům David Marek, hlavní ekonom Patria Finance.
České domácnosti podle Marka utratily v prvních třech měsících letošního roku o 0,7 procenta méně než v předchozím čtvrtletí, meziročně spotřeba domácností klesla o 0,5 procenta. "Při pomalém poklesu nezaměstnanosti, stagnaci reálných mezd a klesajícím objemu spotřebitelských půjček je pokles výdajů domácností pochopitelný Vývoj maloobchodních tržeb nenaznačuje, že by mělo ve 2. čtvrtletí dojít ke zlepšení situace na tomto poli," zhodnotil hlavní ekonom Patria Finance.
Marek dále poznamenal, že vládní reformy usilující o snížení rozpočtového schodku se promítly do snížení výdajů veřejného sektoru o 0,8 procenta mezikvartálně, resp. 1,3 procenta meziročně. "Vedle tohoto přímého působení na HDP, se restriktivní fiskální politika projevuje také skrze pokles mezd zaměstnanců veřejné správy s negativním dopadem na jejich spotřební výdaje," uvedl ekonom a dodal, že celkem by škrty v rozpočtových výdajích a vyšší zdanění měly letos ubrat z růstu HDP asi 0,7 procentního bodu.
V investiční aktivitě se podle Davida Marka projevil konec boomu investic do solární energie. Hrubá tvorba fixního kapitálu mezikvartálně klesla o 3,1 procenta. Nicméně výpadek těchto investic byl menší, než se očekávalo a meziročně se celkové investice zvýšily o 3,8 procenta. Hlavní podíl na tom měly investice do dopravních prostředků, které se ve srovnání s loňským rokem stouply o 20,2 procenta.
Na nabídkové straně ekonomiky se v 1. čtvrtletí o meziroční zvýšení reálné hrubé přidané hodnoty (HPH) o 3,5 % zasloužil zejména zpracovatelský průmysl, který zajistil téměř čtyři pětiny přírůstku. HPH ve zpracovatelském průmyslu přitom vzrostla o 11,6 %, a to především v odvětvích výroba dopravních prostředků, strojírenství a elektrotechnický průmysl. Nižší HPH ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 zaznamenala zejména odvětví zemědělství, energetiky a stavebnictví
Složky poptávky přispěly k vývoji HDP během prvních třech měsících letošního roku podle statistiků značně rozdílně. Snížení výdajů na konečnou spotřebu v úhrnu o 0,7 procenta bylo důsledkem poklesu meziročních výdajů domácností o půl procenta a vládních institucí o 1,3 procenta. Meziročně nižší poptávka měla záporný vliv na HDP v rozsahu půl procentního boru. Pokles výdajů domácností byl ovlivněn především nižším prodejem potravin a nealkoholických nápojů, jejichž spotřeba se v reálném vyjádření snížila o více než pět procent. V běžných cenách vydaly domácnosti o 2,3 procenta prostředků více než před rokem.
(Zdroj: ČSÚ, Patria Finance)