Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Hypersupermegainflace 2.0

Hypersupermegainflace 2.0

29.8.2011 18:01

Druhé díly prý bývají slabší, o hypersupermegainflaci HSMI je ale evidentně zájem a proto se k ní ještě vrátím (viz první článek).


V USA se něco děje

Návrat k HSMI mi zjednoduší John Taylor, který na svém blogu přináší grafy posledního vývoje nabídky peněz v ekonomice USA. Tato nabídka je dána velikostí báze (základním „materiálem“ vytvářeným centrální bankou) a multiplikací této báze na širší peníze. Tedy „výrobou“ peněz bankovním systémem (na které není nic spikleneckého či unfair, jak se možná někteří domnívají - proti aktivům jsou tu stále závazky, tedy žádný oběd zadarmo).

První graf jasně ukazuje, jak v roce 2008 masivně vzrostla báze (dodávka materiálu Fedem, snažícím se vyrovnat prudce rostoucí poptávku po penězích. Výroba peněz (multiplikace na širší peníze) prošla ale stejně masivním útlumem. Druhý graf ukazuje, kolik toho nakonec z továrny bankovního systému jde ven (tedy společný efekt báze a multiplikátoru v posledních 2 letech). Pokud vezmeme do úvahy požadovaný růst cen a růst produkce, jednoznačně nejde o nijak HSMI-ová čísla. Tedy až do června a července – zde je patrný zlom. Může jít o pouhý odraz ještě vyšší poptávky po penězích (jak se domnívá i pan Taylor). Pokud by tomu tak nebylo, nabídka peněz by začala „přetlačovat“ poptávku a projevilo by se to na dvojici produkt – ceny. Zatím můžeme tuto oblast dát pouze do v současnosti tak populární kolonky „něco se děje“.

inflace2
Zdroj: John Taylor


A co jinde?

Varování před HSMI obvykle berou vše šmahem s tím, že inflace bude vysoká všude ve světě. To by znamenalo, že všechny centrální banky budou záměrně jednat plošně nezodpovědně, či nebudou schopny jednat zodpovědně. Ze širokého spektra důvodů je asi nejpravděpodobnější snaha o udržení kurzu měny na konkurenceschopné úrovni. Pokud totiž jedna země začne uvolňovat, v modelovém případě to vede k oslabení její měny, tj. posílení měn zahraničních. Pokud zahraniční centrální banky nechtějí posílení svých měn připustit, jsou natlačeny do uvolňování. Klasickým příkladem jsou některé rozvíjející se ekonomiky, Evropa nyní co se týče kurzu eura „těží“ z eurokrize (tj. kde by bylo euro, kdyby jí nebylo?).

Jinými slovy se tedy bavíme o monetární politice a měnových válkách. V nich by asi bezesporu hrál vůdčí roli Fed, ostatní by reagovaly. Tj. bavíme se o tom, jak moc Fed ještě potenciálně uvolní, jak moc se to projeví na dolaru a jak budou ostatní centrální banky preferovat uvolnění vlastní politiky vs posílení domácí měny (alternativou je třetí vrchol trojúhelníku – omezení toku kapitálu). Druhým přenosovým kanálem na globální scénu pak jsou ceny komodit, které jsem zmiňoval minule.

Vlády a inflace

V souvislosti s HSMI je často a z historického hlediska ne neprávem zmiňováno vysoké vládní zadlužení. Úvaha je jednoduchá – dluh je vysoký, pokud by se zvedla inflace, reálná tíha dluhové služby by klesla. To znamená, že dluhy opět někdo zaplatí, přerozdělení bohatství ve společnosti by ale bylo rozdílné než u splácení dluhů konzervativním způsobem – tedy omezením výdajů a zvýšením daní. Rozdílný by ale byl i vliv na produkt.

Pokud věříme, že HSMI přijde v souvislosti s vysokými dluhy, musíme také věřit v to, že daná vláda (tj. politické vedení) bude chtít a bude schopna ovlivňovat kroky centrálních bank. Například pohled na situaci v USA podle mne ukazuje, že se o to politici skutečně zhusta snaží. Z hlediska HSMI teorie ale opačným směrem – agresivitou a extremismem vynikají totiž zejména zastánci tvrdých peněz. Ani u ECB zatím nepozoruji známky přílišné politicky vyvolané uvolněnosti, podobně to je u BoJ, či BoE. HSMI úvaha tak je v této chvíli co se týče dluhu a velkých ekonomik teoreticky aplikovatelná snad jen v případě Číny.

HSMI je tématem u kterého je vždy co doplnit, doufám, že uvedené alespoň v základech pomůže pro chladnohlavné zhodnocení současné situace a výhledu.

Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
  •  
    30.8.2011 15:37

    Nejsem bohužel rovnocenným partnerem autora pro diskusi, "protože makro jsem nedělal už 10 let a předtím taky nikdy", takže se omezím na jízlivé poznámky: a) spodní graf odpovídá jen druhé polovině horního grafu (uznávám, že by to nemuselo vadit, díky zpoždění ...); b) jestli tomu správně rozumím, tak za červen nárůst agregátu M2 akceleroval na 12 % p.a. (cca (9090/9000-1)*12), v červenci na 27 % p.a. (cca (9300/9090-1)*12) - ostatně, procento je uvedeno v grafu, podstatné je, že jde o "anualizované číslo"; c) je jistě spekulativní uvažovat o tom, že je to dlouhodobé tempo růstu M2, ale kdyby tomu tak bylo, tak z grafů v předchozím článku vyplývá, že v případě 12 % nárůstu M2 se pohybujeme někde kolem 7 % růstu CPI (= za 10 let se ceny zdvojnásobí, což je ale vlastně normální :-), samotných 7 % je pak velmi sporných, protože bla bla bla ... body v grafu ... bla bla ... ), pro hodnotu 27 % nám grafy z předchozího článku nestačí, protože končí na 25 % s 16 -18 % mírou růstu CPI (ceny za 10 let vzrostou 4,4 krát); z toho plyne otázka: jak přesně bude FED provádět restrikci monetární báze (bude prodávat dluhopisy ze své bilance za atraktivní cenu?; dopad na akcie ?); d) inflace ulevuje dlužníkovi jen za určitých předpokladů 1) má fixovanou úr. míru; 2) má aktivum, které reaguje na inflaci a které může prodat a zaplatit tím dluh, který se vlivem inflace zmenšil relativně vůči aktivu (asi není případ rozvinutých ekonomik); nebo 3) jeho příjmy rostou proporcionálně s inflací (v případě států tedy daně, což zřejmě platí, pokud tedy mzdy sledují inflaci) = bod 2 v bleděmodrém; Otázka je, proč skupina zemí, která v období 1970 až 1989 tak "úspěšně" monetárně expandovala (PT, ES, GR), trpí nyní nezvladatelnými fiskálními problémy a zda to má souvislost (např. sázka na to, že inflací generovaným rostoucím příjmem pokryjí fixní dluh, který se relativně zmenší, tedy jakási obdoba toho, že není potřeba snižovat zadlužení, ale zvyšovat růst GDP), ale to už je jiná písnička :-)
    Topi
Aktuální komentáře
19.6.2018
16:40Rusko a Saúdská Arábie prosazují výrazné zvýšení těžby ropy
16:26Pravděpodobná dlouhodobá tržní cena kryptoměn je nula
15:23Česká zbrojovka a.s.- Oznámení zahájení výplaty pátého úrokového výnosu
14:44Prosil bych jednu soběstačnost. Trumpova nová hrozba Číně v několika číslech
13:46Respektovaný institut Ifo prudce snížil odhad růstu německé ekonomiky
12:55Co investoři do ETF chtějí
11:59Trump na nic nečekal a znovu otřásl s trhy. Trpí i koruna  
10:44Americký prezident Trump pohrozil Číně dalšími cly
10:21Obchodní válka USA – Čína potápí evropské akciové trhy  
9:24Rozbřesk: Nedostatek lidí bariérou pro další růst české ekonomiky, obchodní válka eskaluje
9:11Schodek 50 miliard korun, plánuje vláda pro rozpočet roku 2019
8:58Nová Trumpova hrozba cly, nový plán rozdělení ČEZ, napětí v německé politice. Trhy v úterý zřejmě zahájí níže  
8:45Možnost rozdělení ČEZ: distribuce či obnovitelné zdroje do nové dcery, pak nařídit výstavbu reaktorů
6:32Proč ženy pracují stále více a muži méně?
18.6.2018
22:02Stopy obchodní války zatlačily také Wall Street do ztráty. Dařilo se energetice
18:01Jedna monetární hádanka, jedno velké poučení
17:56Pilsner Urquell se nebude vařit jinde než v Plzni, ujišťuje po investici šéf Asahi pro Evropu
17:35Koruna začala týden oslabením. Tržní náladu ropa úplně nevylepšila  
17:18Obchodní konflikt rezonuje trhy, zatčení ředitele Audi posílá Volkswagen do červeného  
17:02Od ECB se čekalo víc, od Fedu míň. Pohoda pro dolar

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
14:00HU - Jednání MNB, základní sazba
14:30USA - Počet nově zahájených staveb