Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Hypersupermegainflace 2.0

Hypersupermegainflace 2.0

29.8.2011 18:01

Druhé díly prý bývají slabší, o hypersupermegainflaci HSMI je ale evidentně zájem a proto se k ní ještě vrátím (viz první článek).


V USA se něco děje

Návrat k HSMI mi zjednoduší John Taylor, který na svém blogu přináší grafy posledního vývoje nabídky peněz v ekonomice USA. Tato nabídka je dána velikostí báze (základním „materiálem“ vytvářeným centrální bankou) a multiplikací této báze na širší peníze. Tedy „výrobou“ peněz bankovním systémem (na které není nic spikleneckého či unfair, jak se možná někteří domnívají - proti aktivům jsou tu stále závazky, tedy žádný oběd zadarmo).

První graf jasně ukazuje, jak v roce 2008 masivně vzrostla báze (dodávka materiálu Fedem, snažícím se vyrovnat prudce rostoucí poptávku po penězích. Výroba peněz (multiplikace na širší peníze) prošla ale stejně masivním útlumem. Druhý graf ukazuje, kolik toho nakonec z továrny bankovního systému jde ven (tedy společný efekt báze a multiplikátoru v posledních 2 letech). Pokud vezmeme do úvahy požadovaný růst cen a růst produkce, jednoznačně nejde o nijak HSMI-ová čísla. Tedy až do června a července – zde je patrný zlom. Může jít o pouhý odraz ještě vyšší poptávky po penězích (jak se domnívá i pan Taylor). Pokud by tomu tak nebylo, nabídka peněz by začala „přetlačovat“ poptávku a projevilo by se to na dvojici produkt – ceny. Zatím můžeme tuto oblast dát pouze do v současnosti tak populární kolonky „něco se děje“.

inflace2
Zdroj: John Taylor


A co jinde?

Varování před HSMI obvykle berou vše šmahem s tím, že inflace bude vysoká všude ve světě. To by znamenalo, že všechny centrální banky budou záměrně jednat plošně nezodpovědně, či nebudou schopny jednat zodpovědně. Ze širokého spektra důvodů je asi nejpravděpodobnější snaha o udržení kurzu měny na konkurenceschopné úrovni. Pokud totiž jedna země začne uvolňovat, v modelovém případě to vede k oslabení její měny, tj. posílení měn zahraničních. Pokud zahraniční centrální banky nechtějí posílení svých měn připustit, jsou natlačeny do uvolňování. Klasickým příkladem jsou některé rozvíjející se ekonomiky, Evropa nyní co se týče kurzu eura „těží“ z eurokrize (tj. kde by bylo euro, kdyby jí nebylo?).

Jinými slovy se tedy bavíme o monetární politice a měnových válkách. V nich by asi bezesporu hrál vůdčí roli Fed, ostatní by reagovaly. Tj. bavíme se o tom, jak moc Fed ještě potenciálně uvolní, jak moc se to projeví na dolaru a jak budou ostatní centrální banky preferovat uvolnění vlastní politiky vs posílení domácí měny (alternativou je třetí vrchol trojúhelníku – omezení toku kapitálu). Druhým přenosovým kanálem na globální scénu pak jsou ceny komodit, které jsem zmiňoval minule.

Vlády a inflace

V souvislosti s HSMI je často a z historického hlediska ne neprávem zmiňováno vysoké vládní zadlužení. Úvaha je jednoduchá – dluh je vysoký, pokud by se zvedla inflace, reálná tíha dluhové služby by klesla. To znamená, že dluhy opět někdo zaplatí, přerozdělení bohatství ve společnosti by ale bylo rozdílné než u splácení dluhů konzervativním způsobem – tedy omezením výdajů a zvýšením daní. Rozdílný by ale byl i vliv na produkt.

Pokud věříme, že HSMI přijde v souvislosti s vysokými dluhy, musíme také věřit v to, že daná vláda (tj. politické vedení) bude chtít a bude schopna ovlivňovat kroky centrálních bank. Například pohled na situaci v USA podle mne ukazuje, že se o to politici skutečně zhusta snaží. Z hlediska HSMI teorie ale opačným směrem – agresivitou a extremismem vynikají totiž zejména zastánci tvrdých peněz. Ani u ECB zatím nepozoruji známky přílišné politicky vyvolané uvolněnosti, podobně to je u BoJ, či BoE. HSMI úvaha tak je v této chvíli co se týče dluhu a velkých ekonomik teoreticky aplikovatelná snad jen v případě Číny.

HSMI je tématem u kterého je vždy co doplnit, doufám, že uvedené alespoň v základech pomůže pro chladnohlavné zhodnocení současné situace a výhledu.

Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  •  
    30.8.2011 15:37

    Nejsem bohužel rovnocenným partnerem autora pro diskusi, "protože makro jsem nedělal už 10 let a předtím taky nikdy", takže se omezím na jízlivé poznámky: a) spodní graf odpovídá jen druhé polovině horního grafu (uznávám, že by to nemuselo vadit, díky zpoždění ...); b) jestli tomu správně rozumím, tak za červen nárůst agregátu M2 akceleroval na 12 % p.a. (cca (9090/9000-1)*12), v červenci na 27 % p.a. (cca (9300/9090-1)*12) - ostatně, procento je uvedeno v grafu, podstatné je, že jde o "anualizované číslo"; c) je jistě spekulativní uvažovat o tom, že je to dlouhodobé tempo růstu M2, ale kdyby tomu tak bylo, tak z grafů v předchozím článku vyplývá, že v případě 12 % nárůstu M2 se pohybujeme někde kolem 7 % růstu CPI (= za 10 let se ceny zdvojnásobí, což je ale vlastně normální :-), samotných 7 % je pak velmi sporných, protože bla bla bla ... body v grafu ... bla bla ... ), pro hodnotu 27 % nám grafy z předchozího článku nestačí, protože končí na 25 % s 16 -18 % mírou růstu CPI (ceny za 10 let vzrostou 4,4 krát); z toho plyne otázka: jak přesně bude FED provádět restrikci monetární báze (bude prodávat dluhopisy ze své bilance za atraktivní cenu?; dopad na akcie ?); d) inflace ulevuje dlužníkovi jen za určitých předpokladů 1) má fixovanou úr. míru; 2) má aktivum, které reaguje na inflaci a které může prodat a zaplatit tím dluh, který se vlivem inflace zmenšil relativně vůči aktivu (asi není případ rozvinutých ekonomik); nebo 3) jeho příjmy rostou proporcionálně s inflací (v případě států tedy daně, což zřejmě platí, pokud tedy mzdy sledují inflaci) = bod 2 v bleděmodrém; Otázka je, proč skupina zemí, která v období 1970 až 1989 tak "úspěšně" monetárně expandovala (PT, ES, GR), trpí nyní nezvladatelnými fiskálními problémy a zda to má souvislost (např. sázka na to, že inflací generovaným rostoucím příjmem pokryjí fixní dluh, který se relativně zmenší, tedy jakási obdoba toho, že není potřeba snižovat zadlužení, ale zvyšovat růst GDP), ale to už je jiná písnička :-)
    Topi
Aktuální komentáře
10.12.2016
9:49Víkendář: Zaspaly německé automobilky dobu?
9.12.2016
22:00Wall Street pokračovala ve spanilé jízdě; hlavní indexy zavřely na nových maximech
21:14Project Syndicate: Budoucnost řízení migrace
18:44Unavení draci (šest investičních témat pro rok 2017, díl třetí)
17:51Kofola: Pražská burza je prioritou, z varšavské odejdeme
17:38Euro prohlubuje ztráty, nervozita z italských bank se před víkendem vrací  
17:25Summary: Italské banky, Broadcom
17:07Týden na měnách: Menší, ale delší QE  
17:00Praha close – PX stoupal společně se západní Evropou, až na KB banky klesaly
15:13Týden technicky - Trendy pokračují: dolar roste, i ceny akcií. Ropa stále na maximech, zlato stagnuje
15:04Jaký bude rok 2017 na trzích podle Fidelity?
13:45Podaří se na trhu s ropou nastolit rovnováhu? Pokračování v sobotu
13:30České dráhy, a.s. - Společnost České dráhy, a.s. oznamuje zahájení výplaty sedmého úrokového výnosu počínaje dnem 25. ledna 2017
12:29Kuřáci si od května v restauraci nezapálí, rozhodla sněmovna
11:19Evropa směřuje k nejlepšímu týdnu od února i když banky ztrácí
10:53Václav Kmínek: Nízké úroky vybízejí k investicím do kvalitních dividendových titulů  
10:30Po volatilním čtvrtku se trhy konsolidují, euru i jenu zůstávají jejich ztráty  
9:27Český inflační super-skok
9:21Přibližuje skokový růst inflace konec intervencí?
9:05Rozbřesk – Exit z intervencí - domácí inflace versus ECB?

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data