Zátěžové testy ve slovenských jaderných elektrárnách zatím neodhalily žádné závažné nedostatky, prověrky však ještě budou pokračovat. Vyplývá to z průběžných výsledků testů, které dnes zveřejnil slovenský Úřad jaderného dozoru (ÚJD). Zátěžovým zkouškám se po březnových problémech v japonské elektrárně Fukušima 1, kterou vážně poškodilo zemětřesení a vlna cunami, podrobují všechny atomové elektrárny v Evropské unii.
"Nebyl zjištěn žádný nedostatek, který by vyžadoval neodkladné nápravné opatření. Na jaderných elektrárnách neexistuje žádný takový důvod, který by vyžadoval okamžité odstavení elektráren," uvedl generální ředitel sekce hodnocení bezpečnosti a kontrolních činností úřadu Peter Uhrík.
Po úplném dokončení testů však ÚJD provozovateli jaderných elektráren, společnosti Slovenské elektrárne, patrně navrhne další posílení bezpečnosti. "Ukázalo se, že jsou možnosti na zlepšení," poznamenal Uhrík, s tím, že jednou z oblastí je například doplnění mobilních dieselových agregátů sloužících na napájení vlastní spotřeby elektrárny.
Na Slovensku jsou atomové elektrárny hlavním producentem elektrické energie, nacházejí se v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích. V Jaslovských Bohunicích jsou dva jaderné bloky z první poloviny 80. let minulého století. Další dva sousední bloky Slovensko odstavilo na nátlak Rakouska během předvstupních rozhovorů s EU. V zemi je v provozu také novější jaderná elektrárna v Mochovcích, kde se dokončují další dva bloky.
Zástupci úřadu neporovnávali jednotlivé elektrárny, připustili však, že nejlepší výsledky dosáhnou nejnovější reaktory v Mochovcích. "Tyto testy neslouží na srovnání elektráren mezi sebou. Slouží pouze k tomu, aby ukázaly, jak robustní je design jaderné elektrárny a jaké má bezpečnostní rezervy," dodal Uhrík.
Zátěžovými testy prochází také české atomové elektrárny v Dukovanech a Temelíně, podle předběžných výsledků se ani v nich nenašly zásadní nedostatky. Zkoušky všech evropských elektráren by měly být dokončeny do příštího roku. Výsledky mají dát jistotu, že evropská jaderná zařízení jsou připravena na nečekané události. Posuzuje se tak jejich odolnost pro případ přírodních katastrof, jako jsou záplavy, zemětřesení či extrémní vedra nebo naopak mrazy, i pro případ lidských chyb, kam spadá pád letadla na reaktor nebo požár či havárie tankeru poblíž elektrárny.