Aktualizováno Snaze Evropské unie o dotlačení evropských bank k rekapitalizaci se rýsuje zásadní problém. Tím je odpor bank k navyšování kapitálu v situaci dna trhů. Raději se prý uchýlí na cestě k vyhovění požadavkům k prodejům aktiv, píší dnešní Financial Times.
Evropské banky podle dnešních FT prý raději prodají část svých aktiv, než by přistoupily k navyšování kapitálu nákladnou cestou. Radikální přístup podle FT vedou a , ale zřejmě je budou následovat banky v Itálii, Španělsku i Německu, citují FT bankovní zdroje. To velmi rychle potvrdil svým dnešním vystoupením šéf německé Deutsche Bank Ackermann. I ten jasně řekl, že Deutsche Bank se bude chtít za každou cenu vyhnout nucené rekapitalizaci, kterou chtějí prosadit politici v eurozóně jako nástroj boje proti dluhové krizi. "Požadavky na zvýšení kapitálu spolu se zvýšeným odpisem ztrát z řeckých dluhů mohou vést k omezení úvěrů bank a k úvěrové krizi," použil stejný argument Josef Ackermann. „Proč máme navyšovat kapitál na těchto depresních úrovních cen akcií?“ vyslouvuje podle FT jeden z ekonomických argumentů proti rekapitalizaci zdroj z bankovního sektoru. Akcie evropských bank se nyní na průměru pohybují kolem 60 procent book value.
"Je otázka, zda banky budou schopny poskytovat úvěry, nebo zda možné odpisy dluhů v eurozóně a nové regulační prostředí je pak nedonutí k omezení (úvěrové aktivity)," řekl Ackermann na konferenci firemních šéfů v Berlíně. Dodal, že před zvažováním dalších kroků by politici a regulační orgány měli odhadnout souhrnný dopad svých návrhů.
Ackermann vyjádřil pochybnosti, zda plošná rekapitalizace evropských bank, o níž uvažují němečtí a francouzští politici, by vůbec přispěla k vyřešení dluhové krize, jestliže jádro krize je v chování vlád. "Problémem nejsou kapitálové pozice (bank), ale to, že státní dluh jako investiční kategorie ztratil status bezrizikové investice," řekl šéf Deutsche Bank podle agentury Reuters. "Klíč k řešení je tedy v rukou vlád a je jím obnovení důvěry ve státní finance," dodal.
Pokud se banky skutečně vydají touto cestou, znamená to v jakékoli variantě požadavku na rekapitalizaci další utažení toku úvěrů do ekonomiky. A to je pro evropské firmy, závislé na bankovním financování ze zhruba 80 procent, podstatně větší problém, než pro firmy americké, kde tato závislost dosahuje zhruba 30 procent.
Zmiňovaná strategie bank tak nejspíše narazí na odpor politiků i bankovních regulátorů, pokud to povede k poklesu půjček. O plánu na rekapitalizaci bank se budou bavit lídři EU na summitech unie a eurozóny, které se po odkladu uskuteční nakonec 23. října v Bruselu. Na stoje má být plán, podle kterého bude Evropská bankovní asociace (EBA) požadovat zvýšení základního jádrového Tier 1 ukazatele pro rizikově vážená aktiva na 9 procent a banky dostanou šest až devět měsíců na to, aby se vypořádaly s rekapitalizací ve spolupráci s vládami, pokud toho nebudou schopné z vlastních zdrojů. Propočet se má navíc odehrát až po započtení odpisů řeckého dluhu.
Právě ten je dalším argumentem pro banky, proč odmítají navýšení kapitálu ze strany investorů. „Vážně si myslíte, že investor vloží peníze do banky jen proto, aby byly okamžitě pohlceny odpisem dluhu Řecka,“ pokládá otázku jeden z bankéřů. Jsou to právě a , které v uplynulých týdnech oznámily plán omezení rizikově vážených aktiv o 150 miliard eur. Stejnou cestou se dle vyjádření zdrojů chystají vykročit italská a německá .
(Zdroj: Financial Times, čtk, Bloomberg)