Růst nejistoty, který minulý týden zachvátil trhy rizikových aktiv, přišel poté, co ve Fedu začalo znít více jestřábích hlasů, byla zveřejněna slabší data z amerického trhu práce a Španělsko zveřejnilo informace ohledně svého rozpočtu. Zdá se, že právě vývoj ve Španělsku byl rozhodující, protože americké akcie si opět vedly lépe než ty evropské.
Obavy vzbuzuje růst rizikových prémií u španělských vládních dluhopisů. ECB a podpora ostatních zemí eurozóny sice v prosinci přerušily rostoucí trend výnosů, šlo ale jen o přechodný vývoj. Desetiletý výnos u dluhu Španělska dnes vzrostl k 6% hranici a náklady na pojištění španělského státního dluhu se vyšplhaly na nové historické maximum. CDS odpoledne vzrostly o 17 bazických bodů na rekordních 498 bps, pět bazických bodů nad dosavadní nejvyšší závěrečnou cenou. Tržní ocenění rizika spjatého se španělským dluhem tak signalizuje zhoršení, když cena obdobných kontraktů činila 431 bps na začátku dubna a 380 bps na konci loňského roku.
Vývoj výnosu španělského 10letého dluhopisu za poslední měsíc
V současné době se všichni ptají, zda v letošním roce přijde ještě větší krize. Španělský rozpočet zahraniční investory neuspokojil. Ne proto, že by obsahoval jen nedostatečné úsporné kroky. Pokud by byly ještě razantnější, poškodily by ekonomiku natolik, že by důvěra v dlouhodobou udržitelnost vládních financí mohla klesnout. Trhy vědí, že pokud se má Španělsko ze současných problémů dostat, potřebuje vyšší růst.
Vláda nyní pro letošní rok čeká pokles ekonomiky ve výši 1,7 %, v létě přitom čekala růst ve výši 2,3 %. Andrew Benito z očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v tomto roce vzroste o 12 % HDP a dostane se tak nad 80 % HDP. Mnohem lepší než současné utahování by byl důvěryhodný závazek snížit v delším období veřejné výdaje, zvýšit DPH a zároveň snížit marginální sazbu daně z příjmů fyzických i právnických osob.
Problémům čelí i španělský bankovní sektor. Většina špatných úvěrů byla držena regionálními spořitelnami, tzv. cajas. Ty byly transformovány na běžné komerční banky a prošly vlnou fúzí, snižování nákladů a navyšování kapitálu. Pokles cen nemovitostí byl ale doposud mírný, minimálně ve srovnání se Spojenými státy. V posledních měsících zrychlil a spolu s recesí vyvolává obavy z toho, že velké banky budou potřebovat kapitálovou injekci.
Nakonec je tu malá flexibilita španělského trhu práce, která je považována za hlavní strukturální problém. Vláda se sice snaží situaci řešit, nezaměstnanost ale zůstává na 23 %. Produkční mezera se přitom pohybuje jen kolem 3 %. To znamená, že strukturální část nezaměstnanosti leží velmi vysoko, pravděpodobně nad 15 %.
Je naprosto evidentní, že Španělsko potřebuje strategii, která podpoří růst a zároveň přinese krátkodobou rozpočtovou konsolidaci. Ta by měla zahrnovat daňové reformy, zdroje na financování bank a reformy trhu práce, které byly doposud považovány za nemyslitelné. Zbytek eurozóny si pak může vybrat. Buď Španělsku pomůže, nebo bude čekat, až se krize rozšíří a eurozóna bude k pomoci donucena.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese, Bloomberg)