Malá řecká strana Demokratická levice (DIMAR) naznačila, že by se mohla přiřadit k proevropským stranám a zapojit se do úsilí o záchranu řeckého členství v eurozóně. S tímto cílem by na dva roky podpořila vznik přechodné vlády, která by ovšem musela začít vyjednávat o zmírnění současných podmínek zahraniční finanční pomoci. Vyplynulo to ze včerejší schůzky předsedy socialistů (PASOK) Evangelose Venizelose s šéfem strany DIMAR Fotisem Kuvelisem. Proevropské strany Nová demokracie a PASOK se po dnešním jednáním shodli, že tato možnost existuje. Dohromady přitom mají po volbách v parlamentu 149 poslanců v 300členném parlamentu. S 19 zákonodárci DIMAR by se jim ale podařilo získat pohodlnou většinu pro sestavení kabinetu.
Venizelos, který byl včera pověřen prezidentem, aby se po nedělních volbách pokusil o sestavení životaschopné koaliční vlády, vyjádřil naději, že se mu podaří sestavit alianci všech stran, jimž jde o záchranu Řecka před hospodářským kolapsem. Zhroucení podle něj hrozí, pokud se země zcela obrátí zády k eurozóně a přestane plnit dohody, na jejichž základě pobírá masivní finanční pomoc na splácení obrovského státního dluhu.
Šéf socialistů a ministr financí poslední řecké přechodné vlády dnes dopoledne jednal s vůdcem ND Antonisem Samarasem o možnostech spolupráce, který po schůzce novinářům řekl, že možnost vytvoření nové koaliční vlády zůstává otevřená. Současné politické klima podle Samarase ale vzniku životaschopné vlády nijak nepomáhá. „Vedeme boje o toto a tamto, ale naděje stále existuje,“ uvedl předseda Nové demokracie, která se ve volbách z 6. května umístila první se ziskem 18,9 procenta hlasů (druhá SYRIZA s 16,8 %, třetí PASOK s 13,2 %).
Demokratická levice, která před volbami i po nich jednoznačně vylučovala vstup do koalice s dosavadním vládním tandemem PASOK a konzervativní Novou demokracií (ND), by si přála, aby se domluvil větší počet stran v parlamentu vzešlém z nedělních předčasných voleb, které má spojovat snaha udržet Řecko v eurozóně a Evropské unii.
Formace DIMAR by se nyní mohla stát oním jazýčkem na vahách, který rozhodne o vzniku vlády, či konání dalších voleb. Dříve přitom tato strana ostře kritizovala Koalici radikální levice (SYRIZA), která se jako druhá nejsilnější strana do včerejška pokoušela o sestavení vlády, že nevyvinula dostatečné úsilí a přiblížila zemi předčasným volbám. Těm se chce tato umírněná levice vyhnout, a proto navrhla, aby přechodná vláda s širokou podporou v parlamentu vládla do voleb do Evropského parlamentu v roce 2014.
Podle serveru deníku Kathimerini má DIMAR představu, že v široké koalici budou všechny velké strany, tedy i SYRIZA. Zároveň podle listu To Vima předpokládá, že je možné dosavadní dohody s eurozónou, které vedly k drastickým škrtům se snižováním mezd a důchodů a se zvyšováním daní, zrevidovat a "tvrdě vyjednat nové podmínky". S ohledem na protichůdné postoje řeckých politických stran tak stále není vzdálena ani myšlenka dalších předčasných voleb, které by mohly proběhnout již v červnu.
ND a PASOK v poslední společné vládě podporovaly tvrdá úsporná opatření, vynucená eurozónou, která výměnou za to finančně zachraňuje Řecko před bankrotem. Zatímco ve volbách před třemi lety dostaly dohromady 77,4 procenta hlasů, při volbách před necelými dvěma týdny se jejich podíl propadl na kombinovaných 32,07 procenta. Z více jak tří čtvrtin hlasů se tedy propadly na méně jak jednu třetinu.
Tento volební debakl se odrazil i na politickém směřování obou stran, které pod vlivem tlaku veřejnosti nyní připouštějí, že by pokus o vyjednání mírnějších podmínek stál za to. Podle agentury AFP ale včera vysoce postavená činitelka EU v Bruselu pod podmínkou anonymity zopakovala, že o dosud uzavřených dohodách už v zásadě vyjednávat nelze. Připustila jen možnost kosmetického zásahu "na okraj".
Dosavadní kroky vůdce strany SYRIZA Alexise Tsiprase nenaznačují, že by chtěl v tomto duchu spolupracovat. Podle něj je zapotřebí v podstatě dosavadní dohody úplně hodit přes palubu. Tsipras včera sice řekl, že opuštění eurozóny by Řecko, ale i Evropu poškodilo. Neodklonil se ale od názoru, že ekonomické škrty vynucené mezinárodními věřiteli jsou příliš tvrdé a že je nutné je změnit. Pokračování v politice úspor v celé eurozóně podle Tsiprase povede k rozpadu 17členné eurozóny. Varoval přitom před tím, že zastavení evropské finanční pomoci Řecku by ohrozilo "sociální soudržnost kontinentu".
(Zdroj: ekathimerini, ČTK, Bloomberg, ANA-MPA)