Stagnaci udržela ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí roku pouze mezikvartálně, meziročně ale o 0,1 procenta klesla, ukázala dnes revidovaná data, která přidala podrobnosti o jednotlivých komponentách výkonu ekonomiky. Ty ukázaly na stagnaci místo mírného očekávaného růstu u spotřeby domácností, hlubší než očekávaný pokles u investic. Ekonomika Evropské unie meziročně stoupla o 0,1 % proti původně oznámené stagnaci, mezikvartálně stagnovala. Hlavní ekonomickou událostí dnešního dne, před revidovaná data o HDP, je rozhodnutí ECB o sazbách (konsensem očekáváno beze změny, ale důležitý bude obsah komentáře) plus sázka trhů na "nějakou akci" ke stabilizaci dluhové krize a Španělska. Euro k americkému dolaru zůstává nad hladinou 1,25 a obchoduje u 1,2510 USD/EUR při maximu dne pro euro 1,2528.
Proti růstu exportu, zejména v klíčové ekonomice Německa, stojí propad investic s tím, jak firmy čelí dluhové krizi v Evropě. Zatímco export ve čtvrtletí o procento vzrostl, kapitálové investice klesly o 1,4 procenta proti očekávanému poklesu o 1,2 % (konsensus Bloomberg), spotřeba domácností pak stagnovala místo alespoň 0,1% očekávaného oživení. Pokles v předchozím kvartále byl navíc revidován na -0,5 % z -0,4 %, u investic naopak pozitivně na -0,4 % z -0,7 %. Ke slovu znovu mírně přicházejí vládní výdaje, které ve čtvrtletí rostly o 0,2 % při očekávání 0,1 %, také předchozí čtvrtletí bylo přehodnoceno na -0,1 % z -0,2 %.
Zatímco německý export roste, ekonomika zvolňuje. Nicméně, stále je s růstem o 0,5 % místo původně očekávaných 0,1 % jasným tahounem růstu eurobloku. Meziroční růst pak dosáhl 1,7 % místo očekávaného růstu jen o 0,9 procenta, ukázala již květnová data.
Vývoj české ekonomiky byl v letošním prvním čtvrtletí kvůli mezičtvrtletnímu propadu o jedno procento druhý nejhorší ze 23 států Evropské unie, u nichž jsou data dostupná. Meziroční pokles české ekonomiky rovněž o jedno procento pak představuje sedmý nejhorší výsledek mezi 24 zahrnutými zeměmi unie.
České ministerstvo financí na konci května potvrdilo své očekávání 0,2% letošního růstu české ekonomiky, když uvedlo, že růst hrubého domácího produktu krátkodobě negativně ovlivňují rozpočtové úspory vlády. Potvrzené očekávání 1,3% růstu v příštím roce odpovídá například vyjádření člena bankovní rady ČNB Kamila Janáčka o tom, že centrální banka pravděpodobně sníží svou prognózu pro růst české ekonomiky pro rok 2013 ze současných 1,9 procenta na asi 1,3 až 1,5 procenta.
Největší mezičtvrtletní propad od ledna do března v EU statistici Eurostatu hlásí u Maďarska o 1,3 procenta. Chybí ale údaje za Řecko. Meziročně u Řecka zaznamenal Eurostat propad hospodářství o 6,2 procenta, což je zdaleka nejvíc z celé unie.
HDP v 1Q12 za jednotlivé země Evropské unie - mezikvartální změna:
eurozóna | 0,0 |
EU | 0,0 |
Belgie | 0,3 |
Bulharsko | 0,0 |
ČR | -1,0 |
Dánsko | 0,3 |
Německo | 0,5 |
Estonsko | 0,5 |
Irsko | data nejsou dostupná |
Řecko | data nejsou dostupná |
Španělsko | -0,3 |
Francie | 0,0 |
Itálie | -0,8 |
Kypr | -0,3 |
Lotyšsko | 1,0 |
Litva | 0,8 |
Lucembursko | data nejsou dostupná |
Maďarsko | -1,3 |
Malta | data nejsou dostupná |
Nizozemsko | -0,2 |
Rakousko | 0,2 |
Polsko | 0,8 |
Portugalsko | -0,1 |
Rumunsko | -0,1 |
Slovinsko | 0,2 |
Slovensko | 0,7 |
Finsko | 0,8 |
Švédsko | 0,8 |
Británie | -0,3 |
V posledních třech měsících loňska hrubý domácí produkt EU i eurozóny ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesl shodně o 0,3 procenta. Meziročně pak v tomto období vzrostl v eurozóně o 0,7 procenta a v EU o 0,8 procenta.
(Zdroj: Eurostat, Bloomberg, AP, čtk)