Aktualizováno Krátce poté, co Kypr dostal od ratingové agentury Fitch nálepku „junk“, oznámila země, že požádá oficiální cestou o finanční pomoc z evropských stabilizačních fondů EFSF resp. ESM. Pomoc by měla ochránit finanční sektor, a tím i ekonomiku země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku, uvedla kyperská vláda.
Kabinet je tak je již pátou zemí eurozóny, která žádá o pomoc. Po Řecku, Irsku a Portugalsku dnes o pomoc pro své banky z fondů EU požádalo i Španělsko. Rozhodnutí je překvapivé, protože kancelář kyperského prezidenta Demetrise Christofiase odpoledne oznámila, že o prohlubující se krizi na Kypru budou v úterý jednat předáci tamních politických stran. Vláda měla rozhodnout až po konzultaci prezidenta s politickými vůdci.
"Účelem požadované pomoci je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice," uvádí se ve sdělení. Druhá největší banka Kypru Cyprus Popular Bank přitom do konce týdne bude potřebovat 1,8 miliardy eur. Minstr financí Vasos Siarlis agentuře Reuters řekl, že případná pomoc by mohla být mnohem komplexnější.
Zpráva o podání oficiální žádosti o finanční pomoc přichází jen několik hodin poté, co agentura Fitch srazila rating kyperského dluhu mimo investiční pásmo, na známku „BB+“ z „BBB-„ s výhledem negativním. Důvodem je navýšení odhadu nutné finanční pomoci bankám z 1,8 mld. EUR (lednový odhad) na 4 miliardy eur, což odpovídá 23 procentům ročního HDP Kypru.
Chybějící kapitál je převážně důsledkem expozice vůči Řecku, ačkoli svou roli hraje také rostoucí objem nesplácených úvěrů v domácí ekonomice. „I za předpokladu, že Řecko zůstane v eurozóně, budou muset kyperské banky realizovat významné ztráty z úvěrů, vzhledem k pokračujícímu poklesu řecké ekonomiky, stejně tak zhoršování kvality domácích aktiv,“ uvedla Fitch. Její analytici navíc dodali, že i současný odhad nákladů na sanaci bankovního sektoru je zatížen značnou mírou nejistoty. Do spekulativního pásma zařadily kyperské státní dluhopisy již všechny tři hlavní ratingové agentury.
Kypr má pod vlivem dluhové krize v Řecku velké problémy ve svém bankovním sektoru a do pátku potřebuje získat 1,8 miliardy eur (46,4 miliardy Kč) k rekapitalizaci druhé největší domácí banky Cyprus Popular Bank. Kyperské banky mají rozsáhlé úvěry v padající řecké ekonomice a v řeckých státních dluhopisech, jejichž hodnotu musely letos z většiny odepsat.
Nikósie už řadu týdnů zvažuje, zda požádá o úvěr k sanaci bank dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) potažmo trvalý Evropský stabilizační mechanismus (ESM), nebo zda se obrátí o pomoc na Rusko nebo Čínu. O půjčce z Ruska nebo Číny Nikósie uvažovala proto, že obdobná pomoc od EU by byla provázena přísnými podmínkami.
Ačkoli včerejší prohlášení neobsahovalo žádnou specifickou částku či podmínky pomoci, kyperská média dnes uvádějí, že země požádá o šest až deset miliard eur, tedy až o částku, která se rovná polovině hrubého domácího produktu země. To je pro zemi obrovská částka. Kyperská ekonomika je s hodnotou 17,3 miliardy eur třetí nejmenší ekonomikou eurozóny za Maltou a Estonskem.
Podle zdrojů mají být finanční prostředky, o které země požádala, vyhrazeny pro kyperské banky, které potřebují necelých 6 miliard eur. Vláda se údajně stále snaží získat půjčku od Číny nebo Ruska a zlepšit si tak vyjednávací pozici.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)