Radost může trochu kalit to, že nařízení v novém znění je napsané velmi složitě, ba až nesrozumitelně. Vyložit, co vlastně v praxi znamená, tak nebude pro zaměstnavatele žádný med. Novela v podstatě říká, jak by se měli zaměstnavatelé chovat, když je na pracovištích příliš velké horko. Zvlášť zajímavá se jeví možnost kvůli vysokým letním teplotám zkrátit pracovní dobu, a to tehdy, jsou-li splněny podmínky v souvisejícím zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Tento zákon dokonce uvádí, že pokud nelze extrémní rizikové faktory, jako je například vysoká teplota, regulovat jinak, je třeba „podmínky výkonu práce přizpůsobit“. Například zkrácením pracovní doby nebo zajištěním dostatku pití. Člověk by si snadno dovedl představit i lehce extenzivní výklad: teplota se houpe okolo třicítky, v kanceláři se nedá dýchat, tudíž zaměstnavatel musí zavelet směr Podolí. Zřejmě by se bez problémů našla řada zaměstnanců, kteří by se kvůli tomu dobrovolně vzdali takových výdobytků, jako je klimatizace, jen aby si příjemně zkrátili pracovní dobu. Pominu-li fakt, že by to mohlo vést k pracovním úrazům způsobeným neopatrnými skoky do vody či k nebezpečným vztahům na pracovišti kvůli spoře oděnému pracovnímu kolektivu, žádný takový výdobytek bohužel z legislativy vyčíst nelze.
Teplota v limitech
Co ale z nařízení nově vyčíst lze, jsou povolené limity teploty v nevenkovních prostorách, tedy klasicky v kancelářích. Výpočet teploty se provádí vždy s ohledem na druh práce a s ním spojený výdej energie. Dle výpočtu z tabulky, obsažené v novele vládního nařízení, se pro kancelářské práce „s minimální celotělovou pohybovou aktivitou“ (tedy pro většinu kancelářských profesí) stanovuje výše teploty v klimatizovaných prostorách na 24,5 °C celoročně, v kancelářích bez klimatizace pak v rozmezí 20 – 27 °C.
Důvody regulace jsou nasnadě. Jelikož může velký teplotní rozdíl uvnitř a venku způsobit nemalý šok, je vhodné, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyl více než 5 – 6 stupňů. Jinak, hlavně při práci ve vysoce klimatizovaných prostředích, hrozí nejen nachlazení, ale i kardiovaskulární obtíže či dokonce svalová ztuhlost a bolest kloubů. Příznaky jako bolest hlavy, pálení očí nebo únava jsou stále předmětem výzkumu a souvisí s tzv. Syndromem nemocných budov, známým jako SBS (Sick Building Syndrome). Lidé, u kterých se tyto reakce projevují, stále nejsou přesně s to vysvětlit jejich původ, ale při opuštění klimatizované kanceláře či budovy se cítí opět dobře. Tyto potíže, i když nejsou natolik závažné, aby způsobily pracovní neschopnost zaměstnanců, však negativně ovlivňují jejich pracovní výkonnost.
Nabízí se také otázka, jak se bude nové nařízení kontrolovat a vymáhat. Příslušnými úřady jsou v tomto případě orgány inspekce práce, které vykonávají činnost většinou z vlastního podnětu. Pokud zaměstnavatel své povinnosti, mezi nimi i dodržování povoleného rozmezí teploty na pracovišti, neplní, hrozí mu za správní delikt pokuta až 1 000 000 Kč. Aby proto kvůli agilním kontrolorům z inspekce práce nebyla nálada ve vaší kanceláři na bodu mrazu, vyplatí se zacházet s nastavením teploty v klimatizovaných kancelářích opatrně a dle účinného vládního nařízení.
.