Evropská centrální banka zvažuje opatření, v rámci něhož by přistoupila k nákupům dluhopisů jednotlivých členských zemí, jejichž úrok by překročil určitou předem stanovenou hranici. Tyto úrovně výnosů by přitom měly být individuální pro každou zemi a především utajené. Postup po proražení výnosové hranice, na níž by se centrální bankéři neoficiálně shodli, by byl stejný jako u veřejně známé varianty - intervence na sekundárním trhu.
Popsaný systém „implicitních cílů“ je jednou z možností, k níž by mohla ECB přikročit v rámci dodatečného opatření na podporu zadlužených ekonomik. Podle zdrojů však nedojde ke konečnému rozhodnutí dříve než 6. září, kdy proběhne jednání evropské měnové autority.
Výhodou takového postupu by mohlo být psychologické uklidnění trhu a měl by zabránit prolomení psychologické 7procentní mety na desetiletých dluhopisech vlád. Ta je považována za dlouhodobě neudržitelnou a její dosažení přinutilo zažádat o zahraniční finanční pomoc Řecko, Irsko i Portugalsko. V letošním červenci přesáhly tuto hranici také výnosy Španělska, které je aktuálně pod drobnohledem trhů.
Stanovení konkrétního cílového výnosu by mohlo vystavit ECB politické debatě s vládami ohledně adekvátní výše, což je něco, čemu se ECB bude chtít vyhnout, říká její bývalý ekonom Christian Schulz. I uchování cílů v tajnosti však bude mít svá úskalí. „Je to vlastně pozvánka pro trhy, aby dělaly to, co nechcete – prodávat a prodávat a čekat, kdy přijde intervence. „Domníváme se, že jasný explicitní cíl by byl velmi prospěšný. Švýcarská zkušenost říká, že pokud neoznámíte konkrétní číslo, trhy mají sklon ho testovat,“ říká Schulz za Berenberg Bank, kde nyní působí.
Od ECB se nyní očekává, že převezme větší roli v boji proti krizi v eurozóně. Šéf ECB Mario Draghi začátkem měsíce uvedl, že banka pracuje na mechanismu, který jí umožní intervenovat na otevřeném trhu a nakupovat státní dluhopisy. Již dříve slíbil, že udělá vše pro to, aby zabránil rozpadu eurozóny. Podle zdrojů Bloomberg ECB vyčkává s konečnou podobou plánu na nákup dluhopisů do rozhodnutí německého ústavního soudu o ústavnosti ESM a fiskálního kompaktu naplánovaného na 12. září.
Myšlenka nákupu dluhopisů prostřednictvím ECB nicméně naráží na opozici, a to zejména ze strany německé centrální banky. Německá kancléřka Angela Merkelová sice Draghiho strategii podpořila, německý ministr financí Wolfgang Schäuble však o víkendu plánované nákupy dluhopisů kritizoval. "Pokud s tím začneme, už to neskončí. Je to podobné, jako řešit své problémy pomocí drog," uvedl.
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu naopak vyzval ECB k neomezeným nákupům dluhopisů, které by pomohly Španělsku snížit náklady na správu dluhu a zmírnily obavy o osud eurozóny. Země podle zdrojů údajně jedná s lídry eurozóny o možných podmínkách mezinárodní pomoci, právě ve snaze stlačit své náklady na financování. Finální rozhodnutí Madridu o pomoc oficiálně požádat zatím nepadlo, na zprávu však včera zareagoval trh s pojištěním proti bankrotu země, když španělská CDS rostla na 485 bazických bodů, nejvýše od 16. srpna.
Obnovené nákupy dluhopisů Evropskou centrální bankou na sekundárním trhu i případné intervence záchranného fondu EFSF nebo evropského stabilizačního mechanismu ESM na trhu by pravděpodobně byly pozitivní zprávou pro úvěrové ratingy postižených zemí eurozóny, uvedla dnes ratingová agentura Fitch. „Vůle a schopnost provádět nákupy bondů na primárním a sekundárním trhu pomůže vládám udržet si dosažitelný přístup k financování na trhu, snížit riziko sebe-naplňující se likviditní krize a zúžit úrokové spready a uvolnit celkově podmínky na finančním a úvěrovém trhu,“ uvedli stratégové Fitch.
Dlouhodobější závislost na vnější finanční pomoci nicméně není slučitelná s hodnocením na vysokých investičních stupních (tj. „A“ a výše) a pokud by přetrval špatný výhled na znovuzískání přístupu na trh v dohledné době, znamenalo by to další zintenzivnění tlaku na zhoršení vládních ratingů, které by mohlo vést ke ztrátě „investičního“ hodnocení, dodala Fitch.
(Zdroj: Reuters, Businessweek, Fitch, Bloomberg)