Experti, kteří posuzují nabídky na dostavbu Temelína, objevili v případě Arevy řadu zásadních nedostatků. Některé byly dokonce tak významné, že se neshodovaly se zákonným rámcem ani s našimi požadavky, které jsme specifikovali v zadávací dokumentaci, okomentoval v rozhovoru pro LN čerstvé rozhodnutí vyřadit Arevu z temelínského tendru šéf energetiky Daniel Beneš.
Poslední rok při vývoji cen elektřiny na trzích označil šéf pro firmu jako dosud vůbec nejtěžší. „Tato firma nebyla zrovna zvyklá na to, že klesají ceny elektřiny, a tudíž i tržby. Pokud si chceme udržet ziskovost, budeme muset začít víc hlídat náklady. Ceny elektřiny jsou nízké už několik let, loni cena dočasně vzrostla po havárii v japonské Fukušimě, ale pak se vrátila zpět. Dnešní velkoobchodní cena je zpět na úrovni roku 2006. Ale tak to zkrátka v podnikání chodí, že máte lepší a horší období. Nižší výnosy se snažíme dohnat tím, že snižujeme náklady,“ uvedl Daniel Beneš. dle něj právě spouští projekt snižování počtu dceřiných společností a sjednocení podpůrných činností do Střediska sdílených služeb. „Vedle toho zjednodušíme fungování firem v oblasti distribučních služeb a zákaznické podpory. Tyto kroky máme v plánu realizovat v průběhu příštího roku. Dohromady bychom mohli ušetřit víc než půl miliardy korun ročně,“ uvedl Beneš.
Za klíčovou odpověď firmy na současné ceny elektřiny Beneš označil snižování rizikového profilu. „Dlouhodobě máme zájem pořídit víc regulovaných aktiv, jako jsou distribuční sítě a teplárny. Naopak snižujeme podíl aktiv, která jsou závislá na kolísání cen elektřiny. Snažíme se také prodávat elektřinu na několik let dopředu, abychom nebyli tak náchylní ke krátkodobým výkyvům,“ shrnul strategii v tomto směru Beneš pro LN. Nejzajímavějším projektem v rámci takovéto diversifikace Beneš nazval využití tepla z jaderné elektrárny Temelín k vytápění Českých Budějovic. V dohodu věří. dle něj také chce pokračovat v investování do kogeneračních jednotek. „Jejich výkon by v příštím roce měl dosáhnout 26 megawattů, do roku 2020 už by to mělo být 200 megawattů,“ uvedl Beneš.
Projektu priority číslo jedna Temelín, kde nyní v tendru zůstala americká a ruská technologie, i dalším investicím vedle současné ceny elektřiny nepomáhá několik faktorů. „Prvním je ekonomická krize, druhým chování Evropské komise, třetím nadbytek emisních povolenek, který vede k poklesu jejich tržní ceny. Systém, který měl investory motivovat k výstavbě nízkoemisních elektráren, přestal fungovat. K tomu lze přičíst dotování obnovitelných zdrojů. Celá Evropa se s tím bude muset nějak poprat, protože tento stav není dlouhodobě únosný,“ uvedl Beneš s tím, že by přestaly vznikat velké energetické zdroje a rostly by pouze dotované větrné a solární elektrárny.
Beneš znovu potvrdil ohledně Temelína vyjednávání se státem o modelu garantované výkupní ceny. „Spotřebitel by dopředu na dlouhou dobu věděl, za jakou cenu bude odebírat elektřinu z nové jaderné elektrárny. Investor by naopak měl garantovaný výnos a zbavil by se rizika spojeného s kolísáním cen elektřiny na burzách. Je to férové pro obě strany,“ uvedl Beneš a ohradil se proti srovnávání s podporou obnovitelných zdrojů. „Nejedná se o dotaci, ale o fixování ceny. Garantovaná cena může být vyšší i nižší než tržní cena. I v nejpesimističtějším scénáři počítáme s tím, že doplatek k tržní ceně by v případě třetího a čtvrtého bloku Temelína byl maximálně pět miliard korun. To by prodražilo cenu elektřiny o pět haléřů na jeden kilowatt, tedy v případě domácností asi o jedno procento,“ uvedl Beneš.
Zahraničí podnikání dle šéfa Beneše stojí v žebříčku priorit za dostavbou Temelína, zajištění paliva pro uhelné bloky a výkonností skupiny. „Po roce jsme se shodli, že se soustředíme na kvalitu, a ne na kvantitu. Nechceme mít 3000 megawattů za každou cenu. Loni jsme koupili polskou firmu Eco-Wind, díky níž jsme se dostali k projektům větrných elektráren o výkonu 760 megawattů. Věřím, že v příštím roce získáme stavební povolení a v roce 2014 začneme stavět,“ uvedl Beneš k Polsku. Potvdil také rozpracované projekty na využití biomasy v Bulharsku a v oblasti vodních elektráren v Turecku.
Zatímco dle vlastních slov Beneše v Rumunsku, Polsku nebo Turecku firma nikdy neměla problémy, potíže v Bulharsku ustála a nyní je vše v pořádku. „Někde to nejde podle našich představ, to je bohužel případ Albánie,“ uvedl Beneš. Podle šéfa není na co čekat a buď to firma ustojí, nebo bude muset z Albánie odejít. Další nákupy v zahraničí ve velkém dle Beneše nepatří do současné strategie , naopak pokud bude vhodná příležitost, může přijít prodej některých aktiv.
(Zdroj: LN)