Spojené státy by měly dát zbytku světa jasně najevo, že učiní vše k odvrácení hrozby pádu z takzvaného fiskálního útesu, který by znamenal počínaje lednem příštího roku masivní snižování vládních výdajů a zvyšování daní, uvedl zástupce ředitelky Mezinárodního měnového fondu Zhu Min. V krátkodobém horizontu je „fiskální útes“ hlavním zdrojem obav pro celý svět, říká. Rozpočtový výbor amerického Kongresu i ekonomové se shodují, že v případě tak výrazného utažení fiskální politiky by ekonomika USA pravděpodobně spadla do recese, což by mělo zásadní následky v celosvětovém měřítku.
„Fiskální útes“ označuje fakt, že na konci letošního roku vyprší v USA platnost daňových sazeb snížených před deseti lety a počátkem roku příštího by tak mělo vstoupit v platnost automatické snižování vládních výdajů. Celkem hrozí bezprecedentní souběh rozpočtových restrikcí v objemu zhruba 600 miliard dolarů, z toho 100 mld. USD v rámci automatických výdajových škrtů a více než půl bilionu dolarů co do vypršení daňových úlev. Podle MMF by taková rozpočtová konsolidace dosáhla výše 4 procent hrubého domácího produktu, což by bylo nejvýše od roku 1940.
„Je více než jasné, že pokud by se řešení takové situace smetlo ze stolu, Spojené státy by se takřka okamžitě ocitly v recesi, což by mělo obrovský dopad na ekonomiku celého světa,“ řekl Zhu. Obratem však dodal, že k takové situaci s největší pravděpodobností nedojde. V současnosti je podle něj nejdůležitější, aby daly Spojené státy najevo, že mají situaci pod kontrolou a není se třeba obávat, a snížily tak míru nejistoty na trzích. Senátní rozpočtový výbor už v srpnu připustil, že by fiskální útes vyústil v hlubokou recesi a připravil zhruba 2 miliony lidí o práci.
Ekonomové odhadují výši újmy v případě naplnění hrozby ‘fiscal cliff‘ až na 720 mld. USD, což by smazalo zhruba 4,6 procenta HDP Spojených států. A na místě by byla rovněž otázka, zda by byli investoři ochotni nadále půjčovat zemi, která má za daných okolností veřejný dluh 16 bilionů dolarů a 1,1bilionový deficit rozpočtu. Vedení obřího investičního fondu dokonce odhaduje výši případných škod na 807 mld. USD nebo 5 % amerického HDP a dodává předpoklad, že finanční trhy s takovým negativním scénářem nepočítají a investoři ho tudíž nezahrnuli do cen finančních instrumentů v důvěře v „záchranu na poslední chvíli“. Pokračující extrémně uvolněná měnová politika přitom pomůže USA se recesi vyhnout. „Index S&P je poblíž rekordních maxim a volatilita je přitom obzvlášť malá. To nás vede k závěru, že trhy nezahrnuly problém fiskálního útesu do svých cen a předpokládají, že QE3 převáží ostatní faktory,“ uvádí .
Americká fiskální politika nenechává chladnými ani ostatní investiční domy jako je . „Za poslední týden se stal fiskální útes horkým tématem a s blížícími se prezidentskými volbami bude nabývat na významu,“ uvedl Vasu Menon ze singapurské OCBC. Právě vzhledem k listopadovým volbám podle nebude příliš času na prezentaci jasného stanoviska ohledně americké fiskální politiky: „Na to bude čas jen v prosinci, až se prach rozvířený volbami usadí.“
rozlišuje tři základní scénáře v závislosti na volebním výsledku. V případě, že Barack Obama svůj post obhájí, dohoda mezi demokraty a republikány je nepravděpodobná, což uvrhne trhy do vysoké nejistoty. Scénář „Bungee Jump“ by pak nastal v případě vítězství Obamova vyzyvatele Mitta Romneyho a ovládnutí Kongresu republikány. Růst daní by byl odvrácen, rozpočtový strop navýšen ještě před plnohodnotnou dohodou o rozpočtu na příští rok a zavládla by krátkodobá euforie. Poslední možností podle je rychlé dupnutí na brzdu na samém okraji útesu v podobě určité dohody na částečných rozpočtových škrtech a následném vypracování rozpočtu. Ať už je pravděpodobnost naplnění jednotlivých variant jakákoli, radí zajistit se proti výprodeji rizikových aktiv v možné panice s blížícím se koncem roku, a mezi takové řadí i americké akcie, které jsou v současnosti relativně drahé. „Pokud budou ekonomické impulzy dále slábnout, nastane čas odchodu z USA…směr? Emerging markets,“ navrhuje společnost.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg)